Na konci devadesátých let oblíbený, téměř legendární a mezi posluchači hojně rozšířený scanner. Jak už jsem se zmínil v popisu "konkurenčního" AOR8000, tehdy probíhal téměř souboj mezi těmito dvěma typy. Yupiteru MVT 7100 v něm vítězil alespoň podle názorů velké části posluchačů lepšími vysokofrekvenčními parametry, jednodušším a příjemnějším ovládáním i výrazně nižší cenou.
Postupem času a také postupnou digitalizací radiových služeb zájem o scannery začal opadat a dříve ceněné přístroje se začaly masově objevovat v inzerátech za přijatelné ceny. Podobně jsem před lety objevil i inzerát na prodej scanneru Yupiteru MVT 7100 a protože jsem byl zvědavý, nakolik se výše uvedené názory zakládají na pravdě, tento přijímač koupil.
K přijímači byl v krabici podrobný anglický návod, dále stručný český překlad, teleskopická anténa a neoriginální napájecí adaptér.
Základní technický popis:
Ovládání je zcela odlišné od AORa. Svým způsobem jednodušší a "přímočaré", rychlejší, hlavně při ukládání kmotočtů do pamětí, které jde skutečně "ráz na ráz", daleko jednodušeji. Ale já už byl holt zvyklej na AORa..... A Yupiteru zase tak často nenastavuji, abych si odlišný postup pamatoval. Takže ani běžné operace se bez taháku nebo návodu "po ruce" bohužel neobejdou a pochopit logiku ovládání metodou pokus-omyl je tak trochu příslovečný porod ježka. Nijak mě to nenadchlo, ale nesoudím - tohle je věc názoru a každý si musí vyzkoušet a posoudit sám.
Displej je nastavený vysloveně na sledování "šikmo zespodu", tedy na přijímač držený v ruce. Pokud se budete dívat na displej kolmo, bude čitelný velmi špatně a šikmo shora vůbec. Při použití stojánku tedy bezpodmínečně vyžaduje sklon.
Předchozím majitelem jsem byl výslovně upozorněn na důležitost použití kvalitního napájecího / nabíjecího adaptéru a údajné citlivosti přijímače na přepětí, případně přepěťové špičky. To je důležité především při připojení přes kabel do autozásuvky, kde za jízdy nebo při startování motoru se může objevit přepětí likvidační pro běžnou elektroniku. Podobně jako u AORa používám i při napájení z 12V autobaterie raději stabilizátor na 9V a dosud jsem neměl s napájením problém.
Problém je ale trochu jinde. Přijímač Yupiteru 7100 má jen dočasné zálohování pamětí a při delším výpadku napájení se vše nenávratně vymaže. Pokud je přijímač zapnutý a napájený z adaptéru, při výpadku sítě vše závisí jen na stavu vložených akumulátorů. Pokud mají nízkou kapacitu nebo je v přijímači vůbec nemáte, "formát:C" a kompletní "vyčištění" pamětí je překvapivě rychlé. Proti AORovi navíc tyto paměti nelze popsat názvy a Yupiteru 7100 ani nelze žádným způsobem připojit k PC.
Vysokofrekvenční parametry a příjmové vlastnosti jsou skutečně o něco lepší než o AORa, především pokud jde o odolnost a nežádoucí parazitní příjmy. Není to ale rozdíl podle mého mínění zásadní - musím ale opět upozornit na fakt, že nemám v blízkosti žádný silný vysílač. V místech promořených silnými blízkými signály se to může projevit více.
Zcela zásadní problém je ale s kmitočtovou stabilitou. Yupiteru MVT 7100 je zkrátka "ujeté" o 2,5kHz! Nejlépe se to ověří při poslechu běžné rozhlasové AM stanice, například ČRo2 na 639kHz. Zatímco například Icom R 8500 sedí na kmitočtu zcela přesně a nepoznáte zda zvolíte AM, USB nebo LSB modulaci, AOR AR8000 má odchylku asi 150Hz a stolní AOR AR8600 asi 400Hz, Yupiteru je ujeté o zmíněných 2,5kHz a to je docela hodně. A to mám pocit, že dříve, po koupi, byla odchylka ještě větší, kolem 3kHz a rádio mezitím zase "odcestovalo" trochu zpět. Dalo by se uvažovat o problému daného kusu, ale nedávno jsem mluvil s majitelem stejného přijímače, který ho před lety kupoval jako nový. Dnes má jeho Yupiteru MVT 7100 odchylku kolem 5kHz a bez zadání posunutého kmitočtu už prakticky nejde používat. Hledá proto někoho, kdo by snad uměl poštelovat referenční oscilátor, ale zatím nenašel. V mém případě alespoň pro monitoring místního okolního provozu se odchylka 2,5kHz ještě nějak do kanálu vejde a moc nevadí. Podobně mám na tomto přijímači nastavené i kanály DVBT a DAB kvůli kontrole případného nastavování antén a tam je podobná odchylka ganz egal. Ale pro vážnější práci s klasickým scanováním už je to docela na hraně. Pokud tedy budete mít příležitost koupit starší Yupiteru MVT7100, přesnost ladění si důkladně zkontrolujte.
Předchozí odstavec měl za následek, že jsem postupně dostal dva návody, jak výše zmíněnou kmitočtovou odchylku seřídit. Nemám je prakticky vyzkoušené na mém přijímači, ale přesto je zde přidávám. Za výsledek neručím, je to na vaše nebezpečí.
1)Kalibrace přijímače Yupiteru MVT7100
Zkouška přesnosti kmitočtu:
Nalaďte na stupnici skeneru signál o přesném kmitočtu (např. rozhlasový AM vysílač), nastavte ladicí krok na 1kHz a otáčejte ladicím knoflíkem, dokud signál nezačne slábnout. Poslouchejte, jak a o kolik kHz kroků se tato změna projeví nad i pod správnou frekvencí. Pokud jsou obě hodnoty stejné, potom váš skener ladí přesně na zobrazené frekvenci, pokud se odchyluje, postupujte podle níže uvedeného návodu pro doladění:
Doladění odchylky kmitočtu u skeneru Stabo XR 100
Druhý návod se týká skeneru Stabo XR100, údajně téměř shodného s Yupiteru MVT7100. Pod reproduktorovou mřížkou na levé straně je trimr, kterým je možné doladit referenční oscilátor a tím odstranit odchylku kmitočtu. Majitel skeneru na obrázku si kvůli snadnějšímu doladění jednoduše navrtal nad tímto trimrem dírku:
Doladění je potom možné i bez (opakované) celkové demontáže.
Dále už kritika končí. Jiný problém jsem už na přijímači neobjevil a kromě výše napsaného i Yupiteru MVT 7100 funguje i přes své stáří dobře a plní svůj účel.
Zpět