Článek byl původně publikován na blogu v září 2015
Pěkné podzimní počasí jsem využil k malému porovnávacímu testu přenosných rádií tří generací.
Nejstarší generaci reprezentovaly dva kusy přijímače VEF 206. Vyráběl se v závodě VEF v Rize po celá sedmdesátá a osmdesátá léta 20. století téměř beze změn. Svého času byl u nás velmi rozšířený. Nový stál cca 1100 Kčs, což tehdy představovalo zhruba 1/3 až 1/2 čistého platu. Dva kusy proto, že jeden je v téměř původním stavu, jak jsem ho kdysi koupil v Maďarsku někdy kolem roku 1987 (kde stál proti ČSSR zhruba polovinu). Druhý byl koupený před lety v Holicích a má navíc od předchozího majitele doplněný záznějový oscilátor pro příjem SSB a CW. Později jsem ho ještě pro snadnější ladění upravil zúžením pásem. Oba VEFy mají navíc pod stupnicí podlepenou přídavnou papírovou s přesnějším cejchováním. V původním provedení má klasický rozsah dlouhých a středních vln, krátké vlny od 1,6 do 7,5 MHz bez mezer a dále rozhlasové úseky vyšších pásem až do 16m. Je to klasický superhet s jedním laděným obvodem na vstupu a jednou MF 468kHz.
Olympie ATS 803A se k nám dovážela asi od roku 1989 do roku 1993. Byl to první u nás dostupný worldreceiver s digitální stupnicí a záznějovým oscilátorem pro příjem CW a SSB. Původní cena byla přes 5000Kčs, což obnášelo přibližně dva tehdejší čisté měsíční platy, později klesla na 3500Kčs. Původním výrobcem byla firma Sangean, Olympie se vyráběla licenčně v Indii. Přijímač se prodával pod mnoha dalšími značkami, například i jako Siemens. Přijímaný rozsah je od 150 kHz do 30MHz bez mezer, k tomu ještě VKV CCIR pásmo s možností stereo příjmu. Přes některé nevýhody, o kterých se zmíním, byl svého času mezi posluchači také velmi rozšířený. Technicky je to pro AM "up convertor" s vysokou první mezifrekvencí, druhým směšováním a druhou MF na 455kHz. Pro FM potom běžná MF 10,7MHz.
Posledním zástupcem nejnovější generace je nedávno z druhé ruky zakoupený Tecsun PL 660. Původně stál nový ještě loni 3500 Kč, nyní (pozn - v roce 2015) jeho cena kvůli kursu dolaru stoupla na zhruba 4400Kč. Na českém trhu se dnes prodává pod značkou Intek. Přijímaný rozsah je také od 150kHz do 30MHz, s možností příjmu CW a SSB. Dále obsahuje i VKV FM CCIR stereo tuner s možností rozšíření až na 76 - 108 MHz a také první letecké pásmo 118 - 136MHz. Základní topologie je stejná jako u Olympie - tedy pro AM opět "up convertor" s dvojím směšováním.
Pro porovnání jsem zvolil vyvýšené, rádiově čisté místo vzdálené cca půl km od nejbližší zástavby, abych vyloučil vliv elektromagnetického smogu. Na středních a dlouhých vlnách jsem použil především vestavěné feritové antény, protože Tecsun zde neumožňuje připojení externí antény a VEF jen s velkým útlumem. Na krátkých vlnách jsem porovnával příjem jak na vestavěný teleskop, tak i s polní drátovou anténou o délce asi 20m, připojovanou krokodýlkem na teleskop.
A jaké jsou výsledky?
Na středních a dlouhých vlnách je vítězem stařičký VEF 206. Díky velké feritce zachytí nejvíc stanic v nejlepší kvalitě. Kromě všech našich sv vysílačů, silnějších zahraničních, např. MR1 540kHz, DLF 756kHz nebo Bayernu 801kHz se dobře porovnávalo také prostřednictvím NDB majáků. Pardubický P 888kHz byl velmi silný, slyšitelná byla i Čáslav C na 715kHz a Náměšť LA na 514,5kHz. Zajímavé bylo, že starší Olympie s VEFkou celkem statečně držela krok, rozhlasové vysílače zachytila také, majáky byly možná o fous slabší. Olympie ale měla trochu problém se zázněji u slabších signálů, některé tak byly podkresleny pískáním. Tescun je zde jasně o třídu horší, naše vysílače sice zachytil také všechny, ale Moravské Budějovice na 1332kHz dost na hraně a u zahraničních, stejně jako u NDB majáků byl výrazně horší. Zkrátka do malé skříňky se velká feritka nevejde.
Na druhou stranu oba modernější přijímače mají velkou výhodu v širším ladicím rozsahu, s výjimkou kmitočtů těsně kolem druhé mezifrekvence poslouchají i NDB majáky.
Na krátkých vlnách se ale vše obrací. VEF je sice průměrně citlivý, ale díky nízké mezifrekvenci a jedinému laděnému obvodu před směšovačem náchylný i k zrcadlovým příjmům. Například na 49m rozhlasovém pásmu jsou tak běžné průlezy z amatérského 40m pásma a následujícího 41m rozhlasového. Po připojení drátové antény se navíc začne zahlcovat - podle mých dřívějších zkušeností snáší venkovní anténu tak do délky 5 - 10m. Druhá upravená VEFka s doplněným záznějákem umí i dobře poslouchat silnější amatérské stanice na 80m a 40m pásmu - výše samozřejmě také, ale s velkými problémy se stabilitou. Olympie ATS 803A s teleskopem funguje poměrně dobře, vestavěný záznějový oscilátor pracuje také dobře, po připojení drátové antény to ale prakticky vzdá - vstup se zahltí a ani snížení citlivosti otočným regulátorem moc nepomáhá. K nápravě potřebuje externí preselektor. S ním se změní v dobrý krátkovlnný přijímač, ale je to ladění navíc.
Suverénním vítězem na krátkých vlnách je Tecsun. Nejen že vítězí výbornou citlivostí na teleskop - hraje i stanice, o kterých další rádia nemají tušení. Přijemně dříve překvapil třeba i na 80m amatérském pásmu, kde v kvalitě R4 v podvečer přijímal na teleskop ve volné přírodě kolečko slovenských stanic, které na venkovní anténu a daleko dražší rádio nehrály o moc lépe. U vysokých kmitočtů se potom citlivost vyrovnává s Olympií, hradecký maják na 28 283 kHz hrál na obou rádiích srovnatelně. Zároveň si také Tecsun poradí i s venkovní anténou. Po snížení citlivosti na prostřední ze tři stupňů citlivosti ( DX/normal/local) se sice místy objeví nějaký zázněj nebo parazit, ale nejde o zásadní problém. V daném případě byla venkovní drátová anténa opět připojena krokodýlkem na teleskop, ale přijímač má i vstup pro externí anténu (Jack 3.5mm) aktivní na krátkých vlnách, VKV a leteckém pásmu. Oba worldreceivery mají možnost jemného doladění SSB signálu otočným knoflíkem.
Shrnutí:
Tecsun PL 660
+ výborná citlivost na KV, dobrá odolnost, výborný příjem CW a SSB signálů, FM tuner a letecké pásmo, dva stupně mf šířky pásma, mnoho užitečných funkcí, kromě budíku třeba dobíjení vložených NiMH článků, malá velikost
- horší citlivost na DV a SV, nemožnost přímého připojení venkovní antény na DV a SV, u prvních sérií (rok 2012?) neošetření anténního vstupu proti statice - riziko zničení po připojení externí antény
Olympie ATS803A
+ dnes nižší cena starších přijímačů, díky klasické montáži částečná opravitelnost i v domácích podmínkách, dobrá citlivost na SV a DV, dvě šířky pásma, FM tuner, možnost přepnutí na externí anténu při vypnutí vestavěné feritové antény na SV a DV
- špatná odolnost vstupu pro silnější signály, velká váha, některé typické závady - např. zakmitávání kontaktů ladicího knoflíku, pouze 9 předvoleb.
VEF206
+snadná opravitelnost prakticky čehokoliv v domácích podmínkách, možnost sehnat v lepším i horším stavu za minimální cenu, nízký odběr proudu z baterií, výborná citlivost na vestavěnou feritovou anténu
- omezené rozsahy příjmu, absence VKV FM, absence záznějového oscilátoru, špatná odolnost vstupu po připojení venkovní antény, zrcadlové příjmy, absence digitální stupnice, vestavěná klasická spíš pouze orientační
Tecsun PL 660 je i přes některá omezení a nedostatky celkem zajímavé a kvalitní rádio. Podobně jako kdysi japonské výrobky platící za levné ale ne příliš kvalitní se časem propracovaly do naprosté špičky, dnes stejným procesem procházejí výrobci čínští. A dokazují, že když chtějí umí. Tecsunu budu věnovat určitě pozornost na svých stránkách.
Podobně i staré VEFky, stejně jako další známé přijímače sovětské výroby i přes své handicapy stojí dodnes za pozornost. Zázraky se od nich čekat nedají a jejich vlastnosti jsou poplatné době vzniku, na druhou stranu mají ale výhodu v jednoduché, robustní a snadno opravitelné konstrukci. Rozdíly u nich nejsou často ani tak v příjmu samotném, jako spíš v absenci moderních prvků, které se dají částečně doplnit. Proto se jim v budoucnu budu také věnovat.