Malý přenosný přijímač třídy "worldreceiver". Univerzální přístroj, který bez problémů vyhoví jako běžné přenosné rádio, ale přitom umí i dobře posloužit jako komunikační přijímač.
Protože lehce přenosné, malé komunikační rádio bylo přesně to, co mi ještě scházelo, HI, před pár lety jsem koupil tehdy asi rok starého Tecsuna PL 660. Technické údaje zde opět opakovat nebudu, je jich po Internetu všude plno. Soustředím se spíš na vlastní zkušenosti a postřehy.
Jsem si také vědom toho, že následující "recenze" je poměrně ošidná záležitost. Na jednu stranu se snažím co nejobjektivněji popsat vlastní zkušenosti, postřehy a názory, které jsem časem získal. Na druhou stranu předem upozorňuji, že nemám přímou možnost porovnání s jinými přijímači dané třídy, jako například Sangean ATS 909, Etón E5, Degen, apod. Z dřívějška mám pouze známou Olympii ATS803A, ovšem je to přijímač konstrukčně o čtvrt století starší. Takže ve výsledku je to trochu jako srovnávat Škodu 120 s první Fabií. Porovnávat Tecsuna se skutečnými komunikačními přijímači nemá smysl, podobně jako nemá smysl srovnávat Fabii třeba s pětkovým BMW. Ale zpět k vlastní recenzi.
Středovlnné pásmo je volitelné ve dvojí konfiguraci - buď v evropské s rozsahem do 1620kHz a krokem 9kHz, nebo v americké s krokem 10kHz a rozsahem do 1710kHz. Tento krok je ale aktivní pouze při scanování po kanálech a při rychlém ladění, běžné ladění je v obou případech po 1 kHz. Rozdíl je prakticky pouze v předělu mezi středovlnným a krátkovlnným pásmem - 1620 nebo 1710kHz. Dlouhovlnné pásmo se volí opětovným stiskem tlačítka AM a obsáhne jak evropské dlouhé vlny od 150kHz, tak i navazující pásmo NDB majáků, samozřejmě s výlukou kmitočtů těsně okolo druhé MF 455kHz. Krátkovlnné pásmo začíná podle volby kmitočtem 1620/1710 kHz a končí běžnými 30MHz. Opakovaným stiskem tlačítek SW je možné skákat přímo po jednotlivých rozhlasových pásmech oběma směry.
Dále Tecsun umí samozřejmě běžné VKV FM pásmo. Zde má možnost stereofonní reprodukce přes sluchátka, ladicí krok je 10kHz, což je výhodné při lovení vzdálenějších stanic, kdy je možné téměř "analogové" menší či větší odladění bokem od kanálu s blízkou silnou stanicí. Dále je možné zvolit i samotný rozsah VKV, a to od 76, 87, nebo 88MHz. Konec pásma je vždy na 108MHz. Zajímavé pro mnohé může být i první letecké pásmo 108 až 136MHz. Zde je nastavena automaticky AM modulace s krokem 1kHz.
Jak už jsem zmínil, Tecsun má dvojí rychlost ladění, kdy podle rychlosti otáčení knoflíku se přepíná na rychlé nebo pomalé. Umí samozřejmě i přímé zadání kmitočtu klávesnicí. Velkou výhodou je možnost volby mezi úzkou a širokou mezifrekvencí při AM a SSB modulaci. Další funkcí je možnost zapnutí synchrodetektoru. Tecsun má samozřejmě i USB a LSB modulaci, a to ve velmi dobré kvalitě, umožní tím i poslech radioamatérských a profesionálních stanic.
Pamětí jsou 2000, což je podle mého názoru víc než se u přijímače tohoto druhu reálně využije. Jsou rozděleny do 12 bank po 100 předvolbách a dále jedné s 800 předvolbami, s částečně předdefinovaným rozdělením podle pásem. Dále stojí za zmínku funkce jako budík, časovač usnutí, nebo méně běžné přímé dobíjení NiMh akumulátorů ze síťového zdroje, pokud jsou v rádiu vloženy. Druh napájecích článků je možné zvolit uživatelsky, při přepnutí v menu na klasické baterie se nedobíjí. Tyto méně používané funkce, kromě volby aku/baterie třeba zmíněné evropské/americké pásmo středních vln, vypnutí/zapnutí dlouhovlnného rozsahu, volba začátku VKV pásma nebo vypnutí/zapnutí podsvícení displeje se volí jako druhá funkce tlačítek při vypnutém přijímači. Síťový zdroj je v kvalitním transformátorovém provedení, což už se dnes příliš nevidí. Jen je vhodné si tento zdroj nějak nezáměnně označit, protože má konektor zapojen opačně než je běžné - plus pól na plášti a mínus na vnitřní dutince. Omyl při jeho použití k jinému přístroji by mohl přijít draho.
Dále na levém boku najdeme konektor Jack 3,5 pro sluchátka, přepínač tónové clony a přepínač citlivosti, který má tři stupně - DX, NORMAL a LOCAL. Pro běžné použití to plně vyhoví. Nad ním je opět konektor Jack 3,5 pro externí anténu. Ten má jeden dost zásadní problém - není aktivní na středních a dlouhých vlnách. Jak předvedu dále, je to problém řešitelný.
V příslušenství najdeme kromě zmíněného zdroje ještě šikovně provedenou transportní brašnu, skutečně schopnou ochránit přijímač při převozu, a přídavnou drátovou anténu.
Pro pořádek připomínám, že Tecsun PL660 je i s teleskopickou anténou celkem dost citlivý a na krátkých vlnách poslouchá velmi dobře. Přesto jedna z prvních věcí které jsem k němu udělal je polní anténa o délce 20m. Připojuje se krokodýlkem přímo na zasunutý teleskop.
Je to podle mého soudu maximum, co Tecsun snese. Většinou je nutné snížit citlivost na prostřední stupeň, i tak se místy objeví parazitní signály. Taková anténa by si už zasloužila preselektor. Přesto je Tecsun stále ještě celkem použitelný a většinou je tato anténa přínosem.
Na dalším obrázku je Tecsun při "lesním" poslechu s 20m anténou a druhou, 5m dlouhou přídavnou anténou z červeného lanka. Opět se připojuje krokodýlkem na teleskop, na rozdíl od originální, která je zakončena konektorem Jack3,5M. Její výkon je o poznání menší než dlouhé předchozí, ale pro poslech v přírodě je vhodným kompromisem.
Pro domácí použití na krátkých vlnách připojuji venkovní anténu přes dříve zmíněný anténní konektor. Dalším dodatečným příslušenstvím se tak stal přechodový kabel z jacku 3,5 na PL konektor. První série Tecsunů měly údajně špatně chráněný vstup proti přepětí a občas se stávalo, že se po připojení venkovní antény poškodil. Preventivně jsem proto vestavěl do kabelu i oddělovací transformátorek na velkých TV "brýlích". Jako nejvhodnější se mi zdá širokopásmová neladěná smyčka umístěná v zahradě.
Trochu komplikovanější je situace u externí antény pro střední vlny. Zde konektor nefunguje. Užitečnou pomůckou je externí feritová anténa vyladěná do rezonance na přijímaném kmitočtu a buzená z venkovní antény, umístěná v blízkosti feritovky v rádiu. Nakonec jsem ji vestavěl do stojánku, ve kterém Tecsun "bydlí". Velkou výhodou je preselekce (ovšem při troše nešikovnosti se přes ni nechá rádiu vnutit silný parazitní signál), nevýhodou další knoflík k ovládání.
Z podobného soudku je i aktivní rámová anténa. Jedná se o rámovku s připojeným oscilátorem, nastaveným těsně před bod rozkmitání - nebo, chcete-li, s násobičem Q. Při přesném vyladění a nastavení vazby se s ním Tecsun změní na dokonalý DX stroj, omezený jen čistotou signálů v místě poslechu. Na obrázku je poslechové pracoviště, přes otočnou židli lze rádio snadno natáčet i s rámem.
A pokud jsme v přírodě? Výborně se opět hodí 20m dlouhá drátová anténa - kterou ovšem není kam přímo připojit. Můžeme si ale lehce pomoci dalším zhruba stejně dlouhým drátem jako protiváhou, jeho začátek ovineme několika závity kolem skříňky a tak jednoduše zajistíme vazbu do vestavěné feritové antény.
Při praktickém použití záhy zjistíme jednu zásadní věc, na kterou se upozorňuje i v návodu - stojící rádio především s naplno vysunutým teleskopem je velmi vratké. Trochu pomáhá výsuvná drátová opěrka na spodní straně, ale doporučuje se kvůli stabilitě rádio raději opřít o vyklápěcí opěru na zadní straně. Nyní se podíváme na zkušenosti, o kterých se v návodu nedočtete.
Rádio je poměrně mechanicky odolné - jednou se mi zřítilo z více jak jednoho metru na udusanou hlínu. Pád kupodivu přežilo prakticky bez úhony. Mohlo to být jen o štěstí, stejně mám ale pocit že třeba starou ATSku bych po stejném pádu asi mohl jen zamést na lopatku.
Mnoho majitelů se stěžuje na šum při příjmu, přesněji na jeho skokovou změnu při prolaďování v modulaci SSB. Subjektivně se zdá, jako když je šum na lichých kmitočtech silnější než na sudých. Osobně si myslím, že nejde o úroveň šumu, ale o změnu jeho zabarvení - podobně jako při jemném doladění SSB signálů knoflíkem BFO. Mě tato změna nijak zásadně nevadí, ale někteří majitelé kvůli tomu přijímač reklamovali. Nevím zda je nějaký rozdíl mezi jednotlivými kusy, nebo zda je to jen pocit či názor uživatele, v každém případě je asi dobré si příjem v SSB vyzkoušet a rozhodnout se, zda to bude vadit nebo ne.
A ještě jeden problém jsem u tohoto rádia objevil. Všechny kmitočty na klasických pásmech jsou ujeté o 1kHz nahoru - tedy např. Liblice nejsou přesně na kmitočtu 639kHz, ale na rádiu musíme naladit 640kHz. Nakonec jsem se rozhodl zkusit rádio doladit a podíval se dovnitř:
Kapacitní trimr hlavního oscilátoru je na obrázku ten zelený dole uprostřed, pod páskovým kabelem:
Doladit oscilátor tak, aby kmitočet byl přesný se mi podařilo, a to je dobrá zpráva. A teď ta špatná. Od prvopočátku mi bylo divné, že přijímač je uladěný o ten 1kHz, a to naprosto přesně! Tedy jako by ho tak někdo naladil úmyslně. A možná že skutečně ano - po přesném doladění se na kmitočtech okolo 950kHz, a bohužel i jejich násobcích, objevily parazitní zázněje. A to dokonce někdy silnější, někdy slabší, a hlavně i trochu putovní, nebyly stále na stejných přesných kmitočtech. Nakonec jsem tedy nastavení vrátil zpět a smířil se s "ujetým" laděním.
Od jiného majitele jsem slyšel i stížnost, že má ujeté ladění na VKV od cca 50kHz. U mého přijímače ale nic takového nepozoruji.
Jaké je závěrečné hodnocení Tecsunu PL660? Je to podle mého názoru poměrně povedené a dobře použitelné rádio, ovšem ve své třídě. Je nutné vzít v úvahu, že se jedná o jeden z nejlevnějších, u nás běžně sehnatelných "worldreceiverů". Nemůže samozřejmě konkurovat podstatně dražším, skutečně komunikačním přijímačům. Primárně je to rádio, které můžeme zabalit do příruční brašny, malého batohu, nebo i strčit do větší kapsy a vzít si na výlet, na cestu, nebo na dovolenou. A ono nám přitom umožní poslouchat většinu z toho, co slyšíme doma. A když se s ním náhodou něco stane, nejde o horentní škodu, kvůli které se budete tlouct do hlavy. Bez výčitek bych toto rádio doporučil i začátečníkům. Protože Tecsun je nenáročný na obsluhu, která není složitá. Protože je to rádio, které dobře poslouží (nejen) na cestách i jako běžné menší přenosné rádio.
A také proto, že pokud začátečníka nakonec radiový příjem omrzí, Tecsun se může bez velké ztráty prodat.
Skutečné komunikační přijímače také bývají nejen řádově dražší, ale i větší, těžší a choulostivější. Zatímco Tecsuna skutečně strčíte do brašny nebo větší kapsy, přihodíte pětimetrový kus drátu a můžete vyrazit ven. A ono často nic jiného nezbývá, protože v zástavbě bývá stále více a silněji zarušeno. A tak často přijdete na to, že Tecsun i přes všechny nedostatky toho někde v hloubi lesa slyší více, než daleko lepší přijímač doma v poslechovém koutku.
Na druhou stranu má i své "mouchy", konstrukční nedostatky, které můžou některým majitelům nebo v některých případech vadit. A proto je dobré o nich vědět a před koupí se rozhodnout, zda jsou zásadním problémem, nebo ne.