Souhrn z článků, publikovaných na Blogu v letech 2013 - 2020
Středovlnné pásmo v globálu prochází útlumem a jeho význam klesá, a to i v zemích s velkou tradicí a daleko větší sledovaností, jako je třeba USA. Ve většině zemí díky jeho vlastnostem a horší zvukové kvalitě je využíváno především stanicemi typu "talk", s převahou mluveného slova. Podobný trend byl až do nedávné doby vidět i u nás. Potvrzovalo to i velké vypínání středovlnných vysílačů v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Francii, Polsku, Rusku i dalších zemích. Asi největšího rozšíření středovlnné vysílání u nás dosáhlo na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Kromě "páteřní sítě" velkých výkonných vysílačů o stovkách kW byly v každém kraji ještě malé vysílače o výkonu jednotek až desítek kW. Vysílačů bylo celkem několik desítek, ale na druhou stranu všechny sloužily prakticky jen pro přenos čtyř okruhů. Především Prahy I, později ČRo2, potom vysílání z tehdejších krajských studií a nakonec ještě vykrývače Hvězdy, později stanice Československo, po rozpadu ČSFR Radiožurnálu. K tomu ještě můžeme připočítat krátce po "sametu" zrušený Interprogram, pokrývající silným vysílačem z Mělníku většinu Evropy a nějakou tu kuriozitu, jako byl vysílač na velvyslanectví SSSR v Praze, vysílající celostátní okruh sovětského rozhlasu, jehož dosah ale byl omezen prakticky jen na část Prahy. Až do rozvoje soukromých stanic na VKV tak bylo možné na obyčejném rádiu se středními a dlouhými vlnami slyšet s výjimkou okruhu Vltava to samé jako na VKV.
Doba se ale změnila a v polovině devadesátých let se střední vlny začaly omezovat. Nejdříve to odnesly malovýkonové vykrývače v okrajových částech republiky. Silnější vysílače si ponechal Český rozhlas jen pro okruh ČRo2 - Praha, zbytek vysílačů přešel do soukromé sítě Rádia Echo. To po necelém roce finančně vykrvácelo a vysílače převzal nově vzniklý okruh ČRo6 - bývalá Svobodná Evropa. Provoz středovlnné vysílací sítě byl ale natolik nákladný, že i takový moloch jako je Český rozhlas musel začít šetřit. Nejdříve tedy padly zbylé "lokálky" od ČRo6 a krajského vysílání, zde v okolí např. Broumov nebo Hradec Králové. Později i některé větší vysílače, například Litovel, Litomyšl nebo Mělník. Nakonec byl provoz celé středovlnné sítě bývalé Svobodné Evropy ukončen a vysílače i s anténami a příslušenstvím zlikvidovány i na velkých střediscích.
Autentický, asi dvacet let starý obrázek, zachycující demontáž technologie zrušeného sv vysílače a jeho třídění do sběrných surovin.
V provozu tak zůstal jen zbytek středovlnných vysílačů, zajišťující alespoň nějaké vysílání jednoho okruhu ČRo v češtině, k tomu jeden dlouhovlnný vysílač Radiožurnálu a jeden soukromý vysílač Country rádia . Situace ale byla stále lepší něž třeba na Slovensku, kde zůstaly v provozu jen dva slabé vysílače.
U nás se v pravidelných intervalech objevovaly úvahy o zrušení dlouhovlnného vysílače Topolná. Ten vysílal kdysi s výkonem 1500kW, později sníženým na 750kW a s nasazením řízené nosné vlny 650kW. Například v roce 2013 o jeho úplném zrušení uvažoval tehdejší ředitel Čro Duhan. Argumenty "proti" tomu se zdály být silné:
1)VKV FM vysílače nemají kvalitní pokrytí signálem stoprocentně po celém území ČR. A nejde jen o nějaká horská údolí nebo oblasti vzdálené od civilizace, jsou místa, jako je Broumovsko, oblasti za hřebeny Orlických hor, nebo třeba prakticky ověřený problém v severním cípu Jesenicka. Všude tam české VKV FM vysílání nedosáhne, na VKV je tam slyšet pouze vysílání z Polska. Středovlnné a dlouhovlnné vysílání je jedinou možností, jak tam slyšet nejen Český, ale často vůbec nějaký český rozhlas! A myslím že v dalších příhraničních oblastech by se takových míst ještě našlo....
2)S tím je spojen i problém při delším cestování. Pokud se pohybujete ve vzdálenějších místech, buď sebou musíte vozit nějaký seznam vysílačů ČRo, aby jste věděli, kde vůbec vysílání v tom daném místě naladit. A nebo si naladit dlouhovlnnou Topolnou....
3)A co když vyjedete do zahraničí? Signál na FM zmizí pár km za hranicemi. Vysílač Topolná je slyšitelný po celém území Evropy, zpravidla na tranzistorák a vestavěnou feritku. Nejen že se jedná o silný vysílač, ale navíc má exkluzivní kmitočet, na kterém nikdo jiný nevysílá. Což je zásadní problém středovlnných vysílačů.
4)Finanční náklady - v diskusi na stránkách HRČS tehdy bylo vyčíslení finančních nákladů - provoz Topolné s tehdejším výkonem 650kW stál ročně 23 milionů korun, což je mimochodem cca 50 haléřů na jednoho koncesionáře měsíčně. A například vysílání rozhlasu přes televizní multiplexy údajně přijde na 30 milionů korun ročně. Pan ředitel Duhan se tehdy oháněl jakousi studií, plnou nesmyslně spatlaných čísel o poslechovosti, a doslova zmrdskými kecy které opět nic nedokazují, například o tom, že ušetřené peníze investuje do propagace ČRo, průzkumů a podobných kokotin. Ano, pokud dobře rozumím, šetřit se bude na užitečných věcech a na posluchačích, ušetřené peníze se nacpou spřáteleným firmám za nesmysly.
Nakonec Topolná přežila s omezeným výkonem pouhých 50kW, trend se zdál jasný - čekání na definitivní konec.
V roce 2014 přišla nečekaná změna. Soukromé rádio Dechovka zažádalo o středovlnnou licenci a rozjelo vlastní středovlnný vysílač, provizorium se 100W na továrním komínu bylo později nahrazeno definitivním vysílačem o výkonu 10kW severovýchodně od Prahy, který navíc díky šťastně zvolenému kmitočtu a vydařenému anténnímu systému pokryl dobrým signálem většinu Čech. Podobně si vedl i druhý vysílač v Dobrochově u Brna na stejném kmitočtu a v plánu byly i další vysílače. K tomu se přidalo rádio Český Impuls, vysílající stejným výkonem a ze stejného vysílače poblíž Líbeznic u Prahy:
Hlavně ve středních Čechách tak měli středovlnní posluchači na výběr jako za starých časů - ze čtyř stanic, k tomu pátý Radiožurnál na DV. Pravda, není to jako před dvaceti lety, po setmění se Český Impuls ve vzdálenějších místech tloukl se zahraničními stanicemi a Country r. také.
Obrat způsobený soukromými vysílateli byl proto trochu překvapivý. Zásadní nevýhodou je sice nízká zvuková kvalita AM vysílání, na druhou stranu najít dnes volný kmitočet na VKV FM je problém, zatímco zde jich je dostatek a digitální vysílání bylo spíš experimentální. Druhým důvodem můžou být finance - vysílač je řešitelný jednodušeji a levněji, není nutné se spoléhat na zavedené radiokomunikační firmy a poplatky za využívání "éteru" jsou zde také řádově nižší.
Posledním ze spuštěných vysílačů byla v roce 2016 stanice Rádio Dechovka z Hradce Králové na kmitočtu 792kHz. Vysílalo se z bývalého radiokomunikačního střediska poblíž obce Charbuzice, místní části obce Stěžery. Lokalita vysílače je tak jako "Stěžery" často označována. K vysílání se používal poslední zbylý středovlnný stožár. Bývalé vysílací středisko je v soukromém majetku a majitel tento středovlnný stožár využíval především jako nosič technologií internetového bezdrátového připojení. To ale technicky nebránilo využít ho i k původnímu účelu. Rozjezd vysílání byl opět postupný, první pokusy proběhly v srpnu 2016 s výkonem pouhých 20W. Přesto byla slyšitelnost vysílače poměrně slušná, v mém bydlišti vzdáleném od vysílače cca 35km byl dobrý příjem na všechny venkovní antény a u větších rádií slabě i na feritovou anténu. Po asi dvou týdnech se vysílač opět na nějakou dobu odmlčel.
V té době na něm a především na vysílacím stožáru probíhaly technické úpravy kvůli dalšímu zvýšení výkonu. Od září byl vysílač opět v provozu, tentokrát s výkonem 1kW, se kterým byl bez problémů slyšitelný u mě doma i na běžné tranzistoráky a feritku. Nakonec se výkon zvýšil na definitivních 10kW (podle jiných zdrojů 5kW) a signál byl téměř srovnatelný s Liblicemi. Zajímavostí je i vysílání radioamatérského majáku na kmitočtu 1853kHz do stejné antény.
Otázkou je další osud tohoto vysílače - Rádio Dechovka 792kHz se na přelomu září a října 2020 odmlčelo. Podle jednoho zdroje asi na tři měsíce, tedy do konce roku 2020, kvůli technickým úpravám na vysílači. Podle druhého zdroje (klubový časopis Radio) je vysílač definitivně zrušen a dokoce i vrácena licence.
Dále byl také spuštěn nový středovlnný vysílač Českého Rozhlasu, okruh Plus, v Ostravě - Svinově s výkonem 5kW na kmitočtu 1071kHz. Důvod je opět jednoduchý - na ostravsku není pro tento okruh k dispozici vhodný VKV kmitočet a pro stanici mluveného slova AM vysílač vlastně stačí. I s nízkým výkonem je na feritovou anténu a kvalitnější rádia slyšet slabě i zde.
A jaký je vlastně stav středovlnných vysílačů od roku 2016 v českém éteru?
Uběhlo několik let a o vypínání se uvažuje znovu. A nejen o dlouhovlnné Topolné - dokonce i o vypnutí všech AM vysílačů provozovaných Českým rozhlasem. Kam tyto úvahy směřují je možné se dočíst například v dokumentech Rady ČRo, ve stížnosti posluchače p. Korbela a následné odpovědi Rady ČRo a vedení ČRo. Je to kontroverzní záměr. Kontroverzní budou i moje následující úvahy. Kritizovat nějaké zásadní rozhodnutí dovede na úrovní hospodských řečí téměř každý, navrhnout nějaké řešení už tolik lidí nedovede a navrhnout nějaké dobré řešení už jen málokdo. Moje následující úvahy budou možná na úrovní těch hospodských keců, možná budu podle známého přísloví "chytrej jako rádio". Berte to prosím jako námět k úvahám.
Proč provoz dlouhovlnné Topolné a dalších středovlnných vysílačů zachovat?
Zopakuji argumenty z úvodu. Tím hlavním je dosah vysílání. Především poslech mimo hranice Česka - VKV i DAB vysílače hrají jen na našem území a jejich signál vesměs zmizí pár kilometrů za hranicemi. Topolná i Liblice jsou dobře slyšet i v okolních zemích a v noci hrají prakticky v půlce Evropy. Záležitost ještě důležitější právě po vypnutí krátkovlnného vysílání. Vypnutím AM vysílačů o to přijdeme. Další nemalou výhodou je dobré pokrytí našeho území z jediného vysílače na jediném kmitočtu. V pohraničních oblastech najdeme místa, kde naše VKV vysílače prostě nejsou dobře slyšitelné. Nebo pokud přijedete do místa kde to neznáte, kmitočty VKV musíte v přecpaném pásmu pracně hledat. Zato Radiožurnál nebo Prahu najdete na AM raz dva. Nemalou devizou především pro starší generaci je i snadnost obsluhy AM přijímače. Na vše si vystačíte se dvěma knoflíky, jedním se to zapíná a zesiluje, druhým se "nakroutí" požadovaná stanice. Jak prosté. Zatímco DAB si mnoho, možná i většina běžných potenciálních posluchačů nenaladí, protože obsluha digitálního přijímače je pro ně něco jako návštěva z vesmíru. A v neposlední řadě zde panuje i určitá nostalgie nad sto let starou technologií, která stále slouží.
A proč AM vysílače vypnout?
Jedním z důvodů proč se uvažuje o vypnutí Topolné a dalších AM vysílačů, jsou finance. Český Rozhlas používá kromě nich rozsáhlou síť FM VKV vysílačů. Dále podporuje a rozvíjí projekt zmíněného digitálního rozhlasu DAB+. Všechny své programy vysílá i přes satelit a přes internet. Mimo to provozuje i vysílání přes veřejnoprávní televizní multiplex. To je dohromady šest platforem, přes které je vysílání šířeno. A to všechno stojí peníze. Dalším důvodem je technická úroveň. Klasické AM vysílání je z nich zvukově nejméně kvalitní, technicky beznadějně zastaralé a s velikou pravděpodobností jej ostatní možnosti dokážou zastoupit. Pokud se vztáhne na počet posluchačů, možná je skutečně i velmi nákladné. Nikdo dnes nebude například po železnici souběžně s moderními soupravami provozovat pravidelnou osobní dopravu s parními lokomotivami a s vagóny s dřevěnými lavicemi.... Taková je zkrátka tvrdá realita. V současné době je dáno jasné rozhodnutí - provoz AM vysílačů ČRo je nasmlouván do konce roku 2021 a poté bude ukončen.
A co dál?
Především je třeba říct, že český středovlnný éter nemusí zcela zmlknout. Soukromé stanice Country, Dechovka a Český Impuls nejspíš ještě alespoň po nějakou dobu zůstanou a můžou na tom i vydělat přesunem části posluchačů.
Topolné i Liblicím by bylo možné prodloužit život snížením finančních nákladů. Použitá technika ještě nejspíš nějakou dobu vydrží a pokud by se ještě více ušetřilo na provozu, mohl by se možná prodloužit provoz vysílačů na další období.Ovšem stejně je jasné, že otázka není, zda klasické AM vysílání skončí. Zkrátka jednou skončí. Otázka je jen, kdy se tak stane. A je třeba si položit i otázku, co bude následovat. Na jejím více nebo méně úspěšném vyřešení bude možná i záležet, jak se k tomuto kroku postaví laická i odborná veřejnost. Výše zmíněný "železniční" příklad má i druhou stranu mince - nostalgické jízdy parních vlaků a jiných historických souprav, které jsou velmi oblíbené širokou veřejností.
Tím nejhorším, nejobávanějším, ale bohužel nejpravděpodobnějším scénářem, který bude následovat po vypnutí středovlnného vysílání, je "všetko popíliť". Tedy likvidace vysílačů. Zkrátka takový ten necitlivý, brutální, managersko - ekonomický přístup, kdy roční bonusy za ekonomický výsledek jsou víc než historický a kulturní odkaz.
Další návrh by se tak mohl týkat spíš Liblic nebo v menším měřítku nějakého dalšího dosud fungujícího středovlnného vysílače. A tím projektem by mohlo být - rozhlasové muzeum. A to nejlépe nikoli v podobě klasického muzea, které bude jinak mrtvé a jen se bude možné dívat na vystavené exponáty. Nelze nevzpomenout známý švédský Grimeton. Rovněž je třeba připomenout, že zatímco u nás je krátkovlnné vysílací středisko v Pohodlí u Litomyšle prakticky po smrti, německá krátkovlnná vysílací střediska v omezeném rozsahu fungují dál, přenáší například program "Channel 292" na kmitočtu 6070kHz a i další. Podobně v Rakousku se na historickém kmitočtu 1476kHz znovu objevil soukromý vysílač s programem "Museumradio"..... A tak si zkuste představit, že do Liblic by kromě stávajícího "bouráku" byly instalovány i menší vysílače z jiných zrušených středisek o výkonech kolem 10 a 1 kW a ty by se spouštěly pro víkendová a krátkodobá vysílání. Asi by to nebyl finanční trhák, to není ostatně žádné muzeum, ale zase by se na něco takového daly získat i dotace, a rozhodně by to bylo lepší než vše zrušit, rozebrat, zbořit, sešrotovat, zlikvidovat a prodat. Po likvidaci poděbradské "Rádiovky" je to možná poslední příležitost, jak něco podobného vybudovat na slušné úrovni.
Je zde ovšem jeden velký problém, protože podobný návrh se netýká ani tak Českého rozhlasu, jako spíš Českých radiokomunikací jako vlastníka a provozovatele vysílacích technologií. Byla by tak nutná dobrá vůle především na straně ČRa.
A nakonec ještě jeden nápad, pro případ že by vše selhalo. A nebo i pro případ, že by vše výše uvedené vzniklo. Pokud význam středovlnného vysílání poklesne k nule, nebo dokonce u nás zanikne, nic by nebránilo otevřít alespoň část středovlnného rozsahu pro hobby vysílání. Něco takového existuje například ve Velké Británii v podobě LPAM licencí, které umožňují provoz nízkovýkonových vysílačů za zjednodušených podmínek. Něco podobného existuje dokonce i v Rusku pod názvem "individualnoje radiověščanije". Tak proč by to nešlo i tady?
Zpět