Přes svátky bylo trochu volněji a tak zbyl čas i na zabývání se věcmi dávno odloženými na půdě. Jednou z nich je i radiostanice R 109d.
Už si ani nepamatuji, kde jsem k R109d přišel, Fakt je jen že si spoustu let odležela na půdě. Kdysi jsem ji přemontoval z obouchané původní do novější skříně a zkusil zapnout, tehdy ale nejevila známky života. Alespoň jsem k ní postupně sehnal původní sluchátka s mikrofonem a "kulikovou" anténu.
"Erstodevítka"má naštěstí rozsah 21,5 až 28,5 MHz, tedy se částečně kryje s CB pásmem, o to je vše jednodušší. Trochu oříškem bylo napájení, ale nakonec pomohlo provizorium v podobě čtyř NiMh tužkových aku dopovaných ze zdroje.
Nakonec se zadařilo a radiostanice nejen poslouchá, ale i vysílá, jak je vidět na "umělé anténě" z telefonní žárovičky. Zbyly některé drobnější nedostatky okolo měření napětí a anténního proudu, ale tím už se zabývat nebudu.
Trochu také stále zlobí vibrační vložka měniče, jak je vidět na voltmetru, napojeném na anodové napětí (na příjem by tam mělo být 120V). Ale nakonec, stanice poslouchá, vysílá, a to stačí. Na praktický provoz se nehodí, má příliš velký modulační zdvih i šířku pásma.
Alespoň už vím, proč mne kdysi nevzali na vojnu ke spojařům - je to těžké jako kráva, radiostanice připravená k provozu s původními akumulátory váží váží podle TP 24 kg... A také by bylo zajímavé zjistit (pokud to není dodnes vojenské tajemství), kde se používal volací znak KOUZLO 1 - 241.
Postupně jsem díky holickému "blešáku" doplnil radiostanici o originální louhové akumulátory a dalších pár drobností. Po dalších drobnějších opravách nakonec byla radiostanice v téměř původním a hlavně funkčním stavu. A tak přišel jeden z trochu šílených nápadů - vyzkoušet ji v praktickém provozu.
Na rozdíl od ostatních variant řady R10x, které kvůli kmitočtovému rozsahu nelze zaklíčovat jinak než do umělé antény, má R109d výše zmíněný rozsah 21,5 - 28 MHz a tak obsáhne i CB pásmo. Co je problém - zatímco CB má šířku kanálu 10 kHz a tomu odpovídající modulační zdvih 2kHz, tato radiostanice je stavěná na šířku kanálu 50 kHz a modulační zdvih 5kHz. Zabere vlastně několik CB kanálů najednou, její použití proti CB stanici je tedy trochu zvěrstvo.
K praktickému vyzkoušení došlo v Orlických horách, poblíž Masarykovy chaty. Použitá anténa - "kulikový" prut, který je nejlepší napínat doma ve svěráku, jinak riskujete prsty nebo alespoň kůži na dlani. K tomu dvě čtvrtvlnné protiváhy (správně mají být tři). Naladění na protistanici je kvůli plynulému ladění trochu složitější. Dokud je na CB pásmu relativně prázdno, na poslech není problém. Pokud se sejdou stanice na vedlejších kanálech, zde typicky k26 a 27, R109d je samozřejmě neodladí od sebe. ADK (automatické dolaďování kmitočtu) je lepší vůbec nezapínat. Pro vysílání je nutná CB ručka s odpojenou anténou položená vedle, na ni se naladí požadovaný kanál R109d se doladí na nejsrozumitelnější modulaci - přitom je nutné do mikrofonu náhlavní soupravy mluvit co nejvíc z dálky, a ne přímo do mikrofonu, ale spíš z boku "přes něj". Potom lze i s CB stanicí navázat spojení.
Kromě horší modulace a problémům s velkou šířkou pásma se projevil ještě jeden neduh - "kvílení" od vibrátoru. Možná že vibrační vložka není už v dobrém stavu, o tom jsem psal už dříve, mám ještě náhradní a budu ji muset zkusit. Rušivé pazvuky byly slyšet při příjmu i při vysílání v modulaci vysílaného signálu. Na druhou stranu jsem ale měl pro naladění a porovnání vedle ručku SY101 s teleskopem zhruba stejně dlouhým jako je "kulikov" a jednou čtvrtvlnnou protiváhou. Podařilo se udělat dvě spojení na okolní stanice - jednou i na expedici na Kozlovském kopci u Č Třebové. Protistanice udávaly vždy signál z R109 jako o 1 - 2S silnější než z SY101. A to je trochu překvapivé, protože R109 má výstupní výkon jen 1,2W a navíc se kvůli přemodulování část signálu roztáhla i do sousedních kanálů. Každopádně se zdá, že princip antenního ladění u R109 je zajímavý a nejen umožní naladit "polní" anténu téměř libovolné délky, ale navíc má i dobrou účinnost.
Antenní ladění si zaslouží ještě jednu poznámku - kromě ladění má ještě přepínač odboček na cívce. Podle "čuchu" jsem nakonec použil třetí, tedy tu kdy šla ručička měřáku na konec stupnice, ale ještě ne za roh (jako na nejvyšší čtvrté). V návodu se
o tom nic nepíše, předpokládám že potom už by byl koncový stupeň přetížený - to ale na rozdíl od tranzistoru lampa chvilku přežije.
Další dnes už téměž neuvěřitelná věc je absence squelche a navíc i regulace hlasitosti. Pravda je, že se tím snížilo riziko ztráty spojení v armádním použití, ale delší poslech je silně nepříjemný a po pár minutách stejně dojde na částečné posunutí sluchátek z uší. A když mi navíc vyprávěl kolega, jak tuhle bednu tahal kdysi na zádech jako pohraničník....