Pohled s jednoho stožáru (s výšky 25 m) na druhý stožár, vysoký 150 m a na rozestavěnou budovu. Fotografie sejmuta v době, kdy byla kladena "protiváha", síť to měděných kabelů o celkové délce 9000 m, uložených 40 cm hluboko pod povrchem země.
Pohled s jednoho stožáru (s výšky 25 m) na druhý stožár, vysoký 150 m a na rozestavěnou budovu. Fotografie sejmuta v době, kdy byla kladena "protiváha", síť to měděných kabelů o celkové délce 9000 m, uložených 40 cm hluboko pod povrchem země.
Naše budoucí největší vysílací stanice! Sto padesát metrů vysoko k nebesům třímá svá kovová dvě žezla, své dva stožáry, na nichž jako obrovská pavučina visí její antena. Sto padesát metrů - tedy dvaapůlkrát výše než pražská rozhledna - nad okolní rovinu čnějí štíhlé stožáry, viditelné již z dálky několika kilometrů.
Vysílání v Poděbradech bude se díti dvěma stanicemi, z nichž dnes je namontována - zatím jen v provisorním baráku - jen stanice menší, 5 kW, systému Telefunken. Definitivní zařízení bude francouzského systému Latour-Bethenot, o síle 100 kW. Bude míti dva alternátory po 50 kW a bude sloužiti provozu zaoceánskému. Dohotovena bude asi počátkem roku 1924. Zatím se pilně pokračuje na stavbě strojovny, v níž budou umístěny obě stanice.
Dosavadní malá stanice byla odevzdána v lednu a korresponduje se všemi evropskými stanicemi radiotelegraficky. Telefonie, která s počátku činila jisté potíže, jest nyní dík novému zařízení úplně uspokojivá. Tážete se, proč byly právě Poděbrady zvoleny pro zbudování naší největší radiostanice? Poněvadž tamnější geologické poměry umožňují nejdokonalejší uzemění a tím zaručují největší výkonnost stanice. Správné uzemění je podmínkou dokonalého vysílání, neb jen malým zemním odporem lze elektromagnetické vlny dokonale rozesílati do prostoru. O důležitosti zemního spojení můžeme si učiniti pojem z pokusů, konaných v Nauenu, kdež bylo zjištěno, že stejná energie v anteně, umožňující při dobrém uzemění dorozumění na největší možnou vzdálenost na světě, to jest 20.000 km, postačí při odpojení od země sotva na 100 km!
Poděbradská stanice je zbudována na velmi vlhkém a proto dobře vodivém podkladu, umožňujícím dokonalé uzemění, o němž bude Petřín nadarmo sníti jako o nedosažitelném ideálu.
K dokonalému vyzařování vysílané energie z anteny napomáhá tak zvaná zemní protiváha, jejíž uložení zobrazuje náš obrázek, sejmutý v době, kdy byla ukládána do země - do tras 40 - 80 cm hlubokých - ona spleť měděných kabelů, měřících celkem 9000 m délky a zobrazující v zemi jakýsi průmět antény.
Antena je střechovitá a z výše 110 m (závěs anteny je prověšen o 40 m) rozbíhá se k postranním, 18 m vysokým sloupům, jichž je na každé straně 12.
Vysílání telegramů poděbradskou stanicí bude se díti z Prahy zvláštní telegrafickou linkou, jíž se impulsy morseova vysílače přenesou do stanice, která je vyzáří do prostoru. Podotkněme ještě, že mimo zařízení, která dodaly cizí firmy, -"Telefunken" malou 5 kW vysílací stanici a "Societé francaise radio-électrique" velkou 100 kW - přispěla českou prací i fa. F.Křižík a spol, která dodala elektrické stroje pohonné. Stanice totiž bude vyzbrojena vlastní elektrárnou pro případ poruchy Středočeské hydroelekrárny, která ji normálně napájí potřebným proudem.
Zpět