Je to výrobně trochu složitější, ale velmi dobře fungující závěsná anténa. Podle síbíčkářské legendy ji kdysi vymyslel a postavil pan Králík, podle kterého nese dodnes jméno.Původní návody k její stavbě jsou na odkazech zde a zde.
Anténa pracuje jako půlvlnná, zářičem je drát buzený laděným transformátorem. Na obrázku je schéma zapojení:
Po prostudování návodů v odkazech jsem se rozhodl pro popisovanou mechanickou konstrukci, která je sice pracnější, ale odolná. Jako pouzdro jsem použil plastovou tubu od šumivých vitamínů, do které jsem vložil destičku z plexiskla nesoucí převodní transformátor, o velikosti 27 x 105mm. V destičce jsou vyvrtané otvory pro cívku transformátoru, rozteč řad otvorů o průměru 2mm určujících průměr cívky je 21mm, cívka je tedy vlastně vinuta na průměru 20mm. Vzdálenost středů (rozteč) otvorů určujících stoupání závitů je 4mm. Cívka má celkem 14,5 závitu drátem o průměru 1,2mm, s odbočkou pro střední vodič koaxiálního kabelu na 3. závitu od uzemněného konce. Cívka je našroubovaná do otvorů v destičce a tím mechanicky zpevněná. Kondenzátor k vyladění antény je starý inkurantní vzduchový hrníčkový trimr o kapacitě 30 pF. Jiné typy trimrů, keramické nebo fóliové, nelze doporučit, na cívce se transformuje poměrně vysoké VF napětí, které jiné kondenzátorové trimry nemusí snést.
Jako vlastní anténa slouží lanko o délce 5,4m, k němu je navázaná prádelní šňůra o délce cca 10m se závažím - velkou maticí k přehození závěsu přes větev. Prádelní šňůra NESMÍ obsahovat kovové lanko! Druhý konec antény je prostrčený těsným otvorem do tuby a z druhého konce tuby vede kabel ke stanici.
Naladění je celkem jednoduché - anténa se zavěsí přes větev s povytaženým krytem, naladíme slyšitelnou stanici a kondenzátor na příjem vyladíme na největší hlasitost. Přesně potom můžeme jemně vyladit kondenzátor podle PSV metru, ale pozor - na kondenzátor ani jiné části antény se nesahá při zaklíčování stanice! Dolaďování vyvedené ven popisované v jednom odkazu podle mých zkušeností není nutné, při použití v terénu se anténa nerozlaďuje.
Vzniklá anténa není vysloveně kapesní, spíš tašková. S menší cívkou a slabým koaxiálem by mohla být vysloveně kapesní.Inspirací by mohla být konstrukce obdobné antény, určené pro vojenskou radiostanici RF 10. Na prvním obrázku je anténa namotaná na držáku:
Zde je schéma zapojení transformátorku:
A zde je fotka demontovaného transformátorku:
Kostra cívky má průměr 6mm, je navinutá celkem 26 závity s odbočkou na 11 závitu od zemního konce. Kondenzátor u odbočky má kapacitu 39pF, kondenzátor u horního konce 8,2pF. Rozsah přeladění RF 10 je 44 až 54 MHz, což je pro laděnou půlvlnnou anténu překvapivě hodně. Po zrušení sdílených kmitočtů nelze radiostanice RF 10 používat, proto má i tato anténa využití prakticky jen pro poslech, případně vysílání QRP výkony v pásmu 50 MHz. Snad by byla možná úprava, nebo spíš výroba obdobné antény pro pásma 70, 77 nebo VKV rozhlas.
Zpět