Rádia řady Grundig Satellit byly ve své době velmi kvalitními přenosnými přijímači a staly se tajným snem nejednoho rádiového posluchače. Bohužel na "východ od ráje" prakticky nedostupným. V Amatérském Rádiu v roce 1972 vyšel popis Satellitu 210, ten se později změnil na typ 1000. V letech 1973 až 75 se prodával inovovaný typ 2000, který se od předchozích lišil především rozmístěním ovládacích prvků, funkčně byl téměř stejný. Jeho se týká následující článek.
Tento obrázek s prospektem jsem našel na internetu, původem je z webu www.petervis.com. Je ovšem názorný, tak snad mi jeho "vypůjčení" bude odpuštěno.
Grundig Satellit 2000 je velký přenosný přijímač s běžnými rozsahy dlouhých vln 145 - 420kHz, středních vln 510 - 1620kHz, dále obsáhne krátké vlny 1 v rozsahu 1,6 až 3,5MHz a krátké vlny 2 v rozsahu 3,5 až 5,2MHz. Na nich je to klasický superhet s jedním směšováním a mezifrekvencí 450kHz. Tato pásma jsou soustředěná do horní stupnice se samostatným laděním. Dále jsou zde pásma KV 3 až 10 s otočným bubnovým přepínačem, překrývající postupně celý rozsah od 5 do 30MHz. Mají samostatnou druhou část s vlastním laděním. Na nich je možné zvolit buď celou část příslušející danému rozsahu, nebo pro pohodlnější ladění jen zůžený rozsah s příslušným rozhlasovým pásmem (49 / 41 / 31 / 25 / 19 / 16 / 13 / 11 m). Vstupní díl pro pásma 3 až 10 je zcela samostatný, s trojnásobným ladicím kondenzátorem a dvojím směšováním - první mf je na kmitočtu 2MHz. Na obou AM dílech je možné ve společné mezifrekvenci 450kHz zvolit široké (5,5kHz) nebo úzké (2,5kHz) propouštěné pásmo. Krátkovlnné rozsahy mají i možnost doladění antény. Poslední dolní stupnice, opět se samostaným laděním, je pro VKV CCIR (87,5 - 108MHz). Vedle ni je vypínač AFC. Propouštěné pásmo je údajně poměrně úzké, odhaduje se asi na 100kHz. Další výhodou je kvalitně provedený vstupní díl s několikanásobným vzduchovým ladicím kondenzátorem. Grundig Satellit 2000 je tedy vhodný i pro dálkový příjem na VKV FM, díky výborné selektivitě a odolnosti údajně byl ve své době jedním z nejlepších přijímačů pro tento účel. Přitom překvapí kvalitním zvukem.
Co bohužel přímo neumí je detekce SSB a CW signálů na krátkých vlnách. Záznějový oscilátor není vestavěný v rádiu, dodával se jako přídavné příslušenství a připojoval se přes konektor na zadní straně přijímače. To je i důvod, proč jsem Grundig Satellit přes jeho nesporné kvality zařadil mezi přijímače komerční.
Nízkofrekvenční výkon je asi 2,5W, napájení buď z vestavěného síťového zdroje, nebo ze šesti velkých monočlánků D / R20. Poslední možností je připojení vnějšího zdroje o napětí 9 - 16V přes atypickou zásuvku na zadní stěně.
Antény je možné použít buď vestavěné, feritovou pro SV/DV a prutovou pro ostatní pásma. Dále je zde zásuvka pro venkovní anténu AM a FM, pro ploché konektory známé později v 80. letech i u nás. Navíc rádio má i zásuvku pro autoanténu. Vestavěné antény je možné odpojit přepínačem.
Grundig Satellit je dále vybaven i klasickým "ručičkovým" S-metrem, umožňujícím i orientační kontrolu stavu baterií. Jedním z vypínačů na horní stěně je možné odpojit přídavný výškový reproduktor a dalším zvolit "gramofonový vstup" - vnější zdroj nf signálu.
Asi tak by měl vypadat, pokud by byl ve stavu "jako nový". To bohužel v mém případě nehrozí.
Na radioamatérském setkání Holicích 2018 mi padl do oka evidentní polovrak přijímače Grundig Satellit 2000. Nánosy prachu, chybějící knoflíky, chybějící okrasné lišty na skříni, zažloutlé plexisklo na stupnicích, stopy po nešetrném zacházení......
Grundig Satellit je ovšem na druhou stranu něco jako legenda. A cena byla odpovídající stavu. Jak se později ukázalo, technicky by se dal přirovnat ke starým Mercedesům. Kvalita výroby a použitých součástek se projeví v tom, že zatímco moderní auto se vám rozsype často v zánovním stavu, takový starý mergl je schopný celkem spolehlivě jezdit a sloužit, i když je desetiletími používání dobitý neuvěřitelným způsobem. A podobně dopadl i tento Grundig Satellit - evidentně někde sloužil jako "pracovní rádio" s neskutečnou odolností až do posledního dechu. Původně jsem počítal s tím, že se rádio pokusím opravit o dlouhých zimních večerech. No, trochu se to protáhlo.
První co se po demontáži ukázalo, že nánosy prachu zřejmě minerálního původu (hlína, keramika ?) jsou nejen z venku, ale v ještě větší míře i všude uvnitř. Začátek všeho tedy byla kompletní rozborka a prostě osprchování a propláchnutí všeho kromě reproduktoru vodou a saponátem, za pomoci štětce. Poté následoval měsíc vysoušení na akumulačkách. Druhým problémem, viditelným na první pohled, byly poškozené přepínače rozsahů a funkcí. Samotné přepínací segmenty byly naštěstí v pořádku a přežily i vymytí kontaktním sprejem, ale aretační mechanismy jednotlivých přepínačů byly poškozené a jejich vrácení do funkčního stavu dalo dost práce. Poté přišlo první příjemné překvapení - rádio začalo hrát na VKV FM rozsahu. Poté se po několika pokusných procvakáních přepínačů přidaly i rozsahy LW, MW, SW 1. a 2.
Zbylé rozsahy krátkých vln ale byly naprosto hluché. I v tomto stavu už by se dal výsledek označit za úspěch a rádio by bylo alespoň částečně funkční. Po podrobnější prohlídce jsem na krátkovlnném bloku objevil prasklinu na plošném spoji. Po prodrátování poškozeného místa se ale ukázalo, že to není vše - sice naskočil šum, ale jinak nic. Naštěstí jsem našel na internetu dokumentaci a ukázalo se, že rozsahy DV, SV a KV 1. 2. mají jednoduché směšování, zatímco zbylé, KV 3 až 10, dvojí směšování s první mezifrekvencí 2MHz. A co stále nepracovalo, byl oscilátor druhého směšovače. Po podrobnější prohlídce jsem došel k názoru, že oprava by znamenala náročnou demontáž s nejistým výsledkem. Rozhodl jsem se udělat celý náhradní oscilátor a jeho signál pustit do směšovače. Druhá MF je klasicky 450kHz, první na 2MHz, oscilátor má kmitat na 2450kHz. Dokonce se ukázalo, že je běžně v prodeji vhodný krystal :-) Postavil jsem proto nový krystalový oscilátor a jeho signál pustil do původního směšovače. Možná to není nejčistší způsob opravy, ale účel byl splněn a rádio poté začalo hrát i na zbylých rozsazích.
Ještě ale není všemu konec. Při několikanásobném hrabání se kolem tohoto bloku se ukázalo, že plast na páce převádějící pohyb od ovladače k přepínači šířky mf pásma "široké / úzké" je zteřelý a začal se rozpadat. Nezbylo než ho vyztužit - oplechovat cínovaným plechem, podařilo se. Také jsem musel opravit a nastavit ulámané chybějící konce samotných ovladačů šířky pásma a AFC na VKV pásmu. Prostě dál ještě spousta hrabání a práce v téměř drobnostech. Také jsem musel doplnit chybějící knoflík otočného bubnu rozsahů KV3 - 10. Tak nějak tam sedl knoflík koupený na jarních Holicích, původem asi z něčeho sovětského s přepínáním rozsahů také přes karusel. Podobně jsem doplnil chybějící knoflík ladění VKV, který je původem ze Seleny. A ještě jednou vypomohly staré zásoby ze země sovětů - reprodukce byla zkreslená, pocitově v podobě přechodového zkreslení. To se nakonec ukázalo jako skutečnost, byl proražený tranzistor AC 115 mezi bázemi koncových tranzistorů. Takový "bambusák" už sehnat nepůjde, naštěstí jsem vyhrabal desku s elektronikou z jakéhosi sovětského magnetofonu a v něm byl GT402, původně v obvodu mazacího oscilátoru. Tak jsem ho tam nacpal, ono to hraje. Je to ovšem kompromisní oprava, původní AC115 má systém izolovaný od pouzdra a byl přichycený k chladiči, čímž napomáhal k tepelné stabilizaci koncových tranzistorů. Sovětské gétéčko má systém spojený s pouzdrem, takže musí viset ve vzduchu a chladiče se naopak dotknout nesmí. Ještě mě napadá možné řešení v podobě našeho tranzistoru GC510 nebo 511, který by paramentry měl vyhovět a také má systém izolovaný od pouzdra. Pokud ovšem nějaký někde seženu...
Pokračoval jsem opravou poničené teleskopické antény, ze které zbyla asi třetina. Do zbytku jsem zkrátka vletoval novou teleskopickou anténu vhodného průměru. A tak má Grundig teleskopickou anténu na dvakrát zalamovací :-) A na závěr ještě výměna popraskaných stupnicových žárovek. Ty svítí trvale jen za provozu ze sítě, z baterií jen po stisknití vypínače na horní klávesnici. Také svítí vždy jen stupnice náležející ke zvolenému rozsahu.
A to už byla snad poslední oprava. Rádio sice vypadá podobně jako tanky z filmu Tankový prapor, o kterých lampasák prohlásil že tyto stroje přežily několik sovětských ofenziv. Výstavní krasavec z něj nikdy nebude, ale v současné chvíli je plně funkční. A doufám, že mu to i vydrží. Na druhou stranu je to rádio, o které se proto nemusím bát a chovat ho "v bavlnce". Grundig na závěr dostal ještě jednu drobnou úpravu - zásuvka pro AM antény na zadní stěně byla poškozená, a tak jsem do zadní stěny zavrtal klasické zdířky spojené s teleskopem a se zemí.
