Varování na úvod - pokud hledáte návod na bezvadně hrající a běžně použitelné VKV FM rádio, jste na této stránce špatně. Následují nejrůznější nesmyslné a šílené konstrukce, ze kterých se často sotva něco kloudného ozve. Proč se jimi zabývám? Už nějakých třičtvrtě století se ani krystalky a audiony nestaví jako přijímače pro běžný poslech. Zato výborně poslouží jako prostředek k nabývání praktických znalostí a zkušeností, které u teoretizování a sezení u počítače nikdy nezískáte. A dále jde i o heslo které na svých stránkách razí OK1IF - rádio bez ptákovin není rádio. Jestli si chcete pohrát, zaexperimentovat, něco se naučit a vyzkoušet nejrůznější pikačoviny, potom čtěte dál. Ptákovinám zdar!
Věc, která je téměř neprobádaná alespoň v našich končinách, v těch zahraničních se nějaký námět najde. Vypnutí středovlnných vysílačů ČRo na konci roku 2021 ale vede k zamyšlení, zda by to přece jen nešlo nějak udělat. Šlo, ale je třeba se smířit s tím, že VKV rozhlas je něco úplně jiného než středovlnný. Na cívku, kondenzátor, diodu a sluchátka to padesát kilometrů od vysílače určitě hrát nebude. Je to o něco složitější a buď se musíme smířit s pokusným příjmem pár set metrů od vysílače, nebo se neobejdeme bez dalšího zesílení. Výsledek zdánlivě nic moc, ovšem - možnosti jsou. Záměna dipólu za ziskovou anténu, například Supersonic. Nakonec - i středovlnná krystalka potřebuje co nejúčinnější anténu.... Potom je zde ještě relativné snadná možnost přídavného zesilovače - v prodeji jsou nejen anténní zesilovače pro FM rozhlas s udávaným ziskem 15dB a více, ale i širokopásmové linkové zesilovače s udávaným ziskem kolem 20 - 30dB. Také můžeme samotnou krystalku doplnit o citlivý NF zesilovač. Jak se to projeví? To je námět k experimentování.
Konstrukce jsem porovnával dvěma způsoby:
Měření citlivosti probíhalo na VKV generátoru G4-107 původem ze sovětské produkce. Generátor má nejvyšší výstupní napětí 1V a výstup je opatřen dekadickým atenuátorem. S výjimkou těch konstrukcí, kde byla "rámová" anténa a neměly vstupní konektor.
Dále jsem zkoušel i poslech v reálných podmínkách. Jako "zkušební polygon" posloužil kopec zvaný "Budín" mezi Rychnovem n.K. a Lupenicí . Zde se nachází vysílač s oficiální názvem Bezděkov - ČRo HK 96.5MHz 1000W V a R. Beat, 107.6MHz 500W V. V blízkosti je také vysílač Hitrádia Černá hora, bývalého r. Metuje - 94,7MHz 200W V na vysílacím středisku Litický Chlum mezi Vamberkem a Rybnou nad Zd. a nově i přímo na činžáku ve Vamberku vysílač r. Orlicko 94,3MHz, 50W V. Kromě toho jsem některé konstrukce zkoušel i na dalších místech při různých výletech.
Prvním podnětem byl popis "rezonátorové" VKV krystalky na dnes už neexistujících amerických stránkách. Alespoň základní informace jsem si kdysi obkreslil a opsal, díky tomu mohla vzniknout následující konstrukce. Původně jsem ji zamýšlel jako preselektor pro SDR přijímač. Především ty levné "klíčenky" nevynikají odolností a podobný rezonátor by jim předpokládám mohl pomoci podobně jako klasickému levnému worldreceiveru preselektor. Ale zároveň zůstala zachována původní funkce krystalky.
Základem je dutinový rezonátor o rozměru 5x5cm a o celkové délce krabičky 25cm. V přední stěně je namontován inkurantní vzduchový kondenzátor o kapacitě 45pF. Délka vlastního rezonátoru, tedy vsazeného silnějšího měděného drátu vychází na asi 21cm. Odbočka na vstupní konektor je asi 4cm od začátku, podobně je dlouhá i vazba pro výstup pro SDR přijímač. Délku odbočky jsem zkusil odhadem podle podobných zákonitostí jako u cívek, ale možná ne správně. Detekční dioda je zapojena přímo na rezonátor 12cm od jeho začátku, tedy trochu nad jeho polovinou, místo je nalezené experimentálně, jako místo kde už dál nestoupala síla signálu a ještě se neomezila selektivita. Výsledkem je "krystalový" VKV přijímač s přeladěním 60 - 150MHz. Při prvních pokusech a buzení generátorem bych citlivost odhadl asi na 30mV.
Velkou neznámou ale byla funkce v reálném prostředí. Tu jsem otestoval na výše zmíněném "testovacím polygonu". Anténa - klasický dipól z teleskopů, nastavený na zhruba rezonanční délku.
Výsledek? Ve vzdálenosti asi 120m od vysílače hrály obě stanice, v síle odpovídající zhruba klasické krystalce na středních vlnách. Selektivita dostačující právě k dobrému odladění obou stanic od sebe. Protože jde o FM modulaci, naladění přesně na kmitočet se projeví ztichnutím modulace, pro srozumitelný poslech je nutné se odladit "na bok". S přibližováním k vysílači síla poslechu ještě samozřejmě stoupne, ale nijak extrémně - zato je poučné a zajímavé sledovat stáčení polarizace a vlastně i směru příjmu. Co bude asi zajímat každého nejvíc? Použitelný jakž - takž slyšitelný signál je přibližně do trojnásobku předchozí vzdálenosti, tedy nějakých 300 - 400m od vysílače. V úplném tichu by možná bylo ještě něco slyšet i dál, ale to ve volné přírodě není, už kvůli větru.
Trochu záhadný název, vysvětlení jednoduché. Předchozí krystalka pro VKV je určitě zajímavá, ale neprakticky velká. Proto jsem postavil něco podobného v malém kapesním provedení.
Zapojení je na následujícím obrázku:
Toto zapojení je v krystalce celkem třikrát, pokaždé pro jiné pásmo a se samostatným anténním vstupem. Výstupy z detekčních diod se přepínaji na společný sluchátkový výstup.
Klíčovou součástkou je teslácký fóliový ladicí kondenzátor z komerčních rádií, používaný v sedmdesátých a osmdesátých letech. Je možné použít i jakýkoli jiný podobný kondenzátor. Protože má celkem čtyři sekce - dvě pro AM a dvě pro VKV pásma, v plechové krabičce o velikosti přibližně 7x7 cm jsou celkem tři krystalky.
První je klasická AM středovlnná krystalka. Původně s cívkou na feritovém toroidu, který měl celkem asi 50 závitů s odbočkami pro diodu na 30. a pro nízkoohmovou anténu na 5. závitu. Vstup byl na BNC konektoru, počítal jsem především s aktivními anténami (KAA1000, Miniwhip). Konečný výsledek byl špatný, proto jsem místo toroidu zkusil cívku na jádře oscilátorové cívky z ruského rádia s feritovým pláštěm, s anténním vinutím pro drátovou anténu a odbočkou pro diodu v polovině ladicího vinutí.
Další je potom krystalka pro VKV FM a letecké pásmo, s přeladěním cca 85 až 145MHZ. Cívka má celkem 7,5 závitů na průměru asi 6mm, odbočka na diodu je na 4. závitu, odbočka pro anténní vstup na 1 závitu a něco málo k tomu. Citlivost krystalky je asi stejná jako u předchozí rezonátorové konstrukce, v reálu hraje do vzdálenosti několika set metrů od 1kW vysílače. Selektivita je subjektivně o poznání horší.
Třetí krystalka, využívající druhou VKV sekci ladicího kondenzátoru má asi 5 závitů na průměru 4,5mm s odbočkami na 2,5 závitu pro diodu a 2/3 závitu pro anténní konektor. Má přeladění navazující na předchozí, asi v rozsahu 150 - 350MHz. Oba anténní konektory jsou klasické "televizní" IEC.
Jako anténa slouží dipól z teleskopů, bohužel jsem zatím nesehnal jiné než o délce 65cm - chtělo by to ještě 10cm navíc. Střed antény je opatřen IEC "samicí" a zapojuje se do příslušného anténního konektoru krystalky.
Při přestavbě středovlnné části jsem krystalku dokončil a opatřil stupnicí:
Je jasné, že samotná krystalka na VKV FM není pro malý dosah ani pokusně využitelná, s výjimkou testování nebo dohledávání vysílačů v těsné blízkosti. VKV signály jsou výrazně slabší než středovlnné a rozdíl je nutné nějak nahradit. Možnosti jsou v zásadě dvě:
O nízkofrekvenčním zesílení se traduje, že zvýší hlasitost poslechu, ale k citlivosti zásadně nepřispívá. Není to úplně pravda, dnes není problém postavit jednoduše i extrémně citlivý zesilovač a při správném navázání na detektorový stupeň můžou být výsledky až překvapivě dobré. Především je nízkofrekvenční zesilovač pro začátečníky daleko jednodušší a nezáludný na oživení, na rozdíl od vysokofrekvenčního zesílení, které dokáže překvapit i zkušenější. Proto začneme nízkofrekvenčním zesílením.
Představa byla - zvýšit citlivost klasické krystalky změnou zapojení detektoru a zesilovačem. Zapojení ale musí zůstat jednoduché, snadno oživitelné i pro začátečníka a hlavně nezáludné.
Laděný obvod je stejný jako u jiných zapojení, cívka má 7 závitů na průměru asi 6mm. Odbočka pro anténu je na 1. závitu od studeného konce. Protože se jedná o konstrukci v zásadě pokusnou, pro ladění jsem použil klasický starý hrníčkový kapacitní trimr 30pF. Jako ovládací knoflík jsem na horní část trimru nasadil provrtaný vršek uzávěru od zubní pasty. Je to nutné, jinak se při přímém dotyku ladění posouvá. Detektor je tentokrát zapojen jako vysokoimpedanční "hobbydyne", s úspěchem odzkoušený na klasických SV konstrukcích. Vazební kapacitní trimr jsem vykuchal ze starého kanálového voliče, je možné použít i teslácký skleněný šroubovací trimr. Dioda běžná germaniová detekční, vykuchaná opět z obrazového detektoru televizní mezifrekvence. Následuje tranzistor v zapojení se společným kolektorem jako převodník impedance. Laděný obvod tak není detektorem tlumený. Sluchátka používám klasická vysokoimpedanční. Když už je v zapojení napájení, zkusil jsem i nastavení pracovního bodu detekční diody, ale zdá se že vliv na citlivost je zanedbatelný.
Zde je pohled na osazenou desku.
První zkušenosti jsou zajímavé. Citlivost je podstatně vyšší než u klasické krystalky (samozřejmě že ne ohromující). Zatímco u předchozích se pohybovala kolem -30dBV, zde se dosaneme na -40dBV, tedy asi z 30 mV na 10mV. V reálu u výše zmíněného vysílače to znamená prodloužení dosahu z nějakých 300 - 400m na 600 - 700m.
Dále mně inspirovala i konstrukce "nevyzařujícího přijímače pro air band" - v zásadě krystalky pro letecké pásmo doplněné o citlivý NF zesilovač.
Na dalším obrázku je téměř stejné schéma, jen s odlišnou regulací zisku:
K němu se vztahuje nákres rozložení součástek a spojů na univerzální desce. Doporučuji dodržet, potom je zesilovač stabilní a bezproblémový.
První jsem zkusil samotný zesilovač, jako přídavný modul, bez "krystalkové" části zcela vlevo - pouze odpor pro nastavení poloviny napájecího napětí na vstupu musel samozřejmě zůstat.
Dvojitý operační zesilovač LM358 jsem nahradil klasickým tesláckým MAA1458, kterých mám v zásobě dostatek. Možná naše "emááčko" trochu víc šumí. Zesilovač má nf zisk nastavitelný od asi 33 do 1000. V praxi to znamená dalších více než -20dBV na generátoru. V původním schématu jsou zmíněná vysokoohmová sluchátka, ale ochranný odpor na výstupu lze snížit až na desítky ohmů a použít běžná nízkoohmová sluchátka nebo reproduktor s impedancí okolo 25Ohmů. Výsledek je velmi dobrý, zesilovač je při správném rozložení součástek nejen citlivý, ale i stabilní a pracoval na první zapnutí. Pouze je nutné počítat s tím, že zesilovač má vysoký vstupní odpor a kromě užitečného signálu ochotně chytá i kdejaké rušení. To může být nevýhoda, ale i námět k dalšímu experimentování. Rovněž je nutné zdůraznit i to "správné rozložení součástek" - zašmoulit dohromady vstupní a výstupní stranu znamená možnost nežádoucích vazeb. Odběr ze zdroje je okolo 3 -4mA s MAA1458, odběr s LM358 je ještě menší a destičková baterie to v pohodě zvládne.
Při pokusech v terénu záhy zjistíte, že hromádka vzájemně porůznu pospojovaných krabiček je silně nepraktická. A to nemluvím o tom, že v místě s větším turistickým ruchem vzbudíte okamžitě pozornost. Každopádně je lepší trochu sofistikovaně provedený kompletní přijímač odolný při transportu i testování. Proto vznikla následujíci konstrukce:
Opět jsem vycházel z konstrukce "nevyzařujícího air band přijímače", s laděním posunutým do VKV FM pásma. Detektor z původního plánku jsem nahradil i zde zapojením "hobbydyne" s nastavitelným předpětím pro diodu. Přínos regulovatelného předpětí detekční diody byl i zde mizivý a v podstatě nemá smysl ho používat. Úplně stačí připojit na zem odpor kolem 0,5MOhmu pro uzavření stejnosměrného obvodu diody. Ve spojení s vysokoimpedančním detektorem i následujícím zesilovačem při snižování velikosti zatěžovacího odporu hlasitost spíš klesá a kupodivu detektor dobře pracuje i bez něj.
Místo ladicí cívky (a zároveň i dipólové antény) je jednozávitová smyčka. Pro poslech na VKV FM pásmu má délku obvodu kolem 30cm, s běžným fóliovým ladicím kondenzátorem ze starého rádia bylo přeladění až k 75MHz. V sérii s ladicím kondenzátorem je proto ještě přídavný 15pF kondenzátor a s ním je rozsah přeladění asi 85 - 110MHz. Při testování na "polygonu" byl slyšet vysílač s 500W až na protějším návrší od vysílače, podle mapy ve vzdálenosti necelých 2km.
Pokud bude zájem o poslech i na leteckém pásmu 110 - 140MHz, je nutné smyčku zkrátit asi na 22cm v obvodu. Kapacita ladicího kondenzátoru poté stále vystačí i na přeladění přes VKV FM pásmo, ale je nutné počítat se sníženou citlivostí! Kromě méně účinné kratší smyčky se asi projeví i zhoršení L/C poměru a tím jakosti laděného obvodu při vyšší kapacitě kondenzátoru.
Výsledkem je překvapivě dobře pracující VKV FM "krystalkový" přijímač, který výborně poslouží například k dohledání místního vysílače, kdy klasické přijímače selhávají. Dále je vhodný i k průzkumu "místního éteru" - tedy k průzkumu místních vysílačů, dohledání vhodného místa pro anténu, apod. Zajímavý, ale zároveň limitující je rozdíl mezi dipólem a smyčkou. Klasická dipólová anténa má jasně definovanou směrovost, maximum minimum a polarizaci, smyčka je v tomto ohledu dost nejednoznačná.
Původní "aktivní fm polokrystalku" jsem se pokusil ještě trochu vylepšit. Možnost využít i AM sekci ladicího kondenzátoru a feritovou anténu z vraku rádia byla lákavá. Proto vzniklo následující zapojení:
Na VKV pásmu je přeladění je nastaveno do rozsahu 85 - 140MHz. Detektor je zapojen jako zdvojovač, tentokrát bez předpětí. Stejně je zapojena i AM středovlnná sekce. Na prvním obrázku je přijímač ještě "holý".
Celý přijímač jsem vestavěl do kartonové krabičky, aby bylo možné ho bez problémů přenášet a byl mechanicky odolný. Samozřejmostí je přesně ocejchovaná stupnice.
Jak pracuje na VKV pásmu? Na zkušebním "VKV polygonu" jsem dosáhl asi podobné vzdálenosti jako s předchozí konstrukcí, tedy slyšitelný signál na protějším kopci asi 2km daleko od 500W vysílače.
Velkou neznámou byla použitelnost i v leteckém pásmu. Tu jsem otestoval na hradeckém letišti:
Ano, něco se z toho ozvalo :-) Je možné počítat se slyšitelným příjmem do vzdálenosti několika set metrů od věže. Když nad mnou prolétal vrtulník a hlásil "levé finále", málem mi vyletěly sluchátka z uší. Ale problémem je jak okolní hluk, tak i místní rušení.
Právě rušivé signály se do této konstrukce ochotně chytají a jsou často limitujícím faktorem. A to nejen vrčení ze sítě a impulsní rušení mobilů, ale hlavně kvílivé zvuky ozývající se v okolí energetické infrastruktury, často i na zdánlivě vzdálených místech, kde bych je nečekal.Naopak někdy je poměrně čisto i v obytné zástavbě. Tahle věc si do budoucna zaslouží podrobnější průzkum.
Při průzkumu VKV éteru konstrukce výborně poslouží k dohledání a určení přesného umístění vysílače. Dosah se může pohybovat od 100 - 200 metrů u nějakého městského "překrývače" na činžáku uprostřed zarušené městské zástavby, přes kilometr - dva na málo rušeném místě, až po překvapení. Na vhodných vyvýšených místech ve volné přírodě bez rušení se můžou ozvat i vzdálené vysílače. Například na rozhledně u Libníkovic nedaleko Hradce Králové byly slyšet silné stanice z Černé hory. Samozřejmě nijak ohlušujícím způsobem, ale byly.
Podobně nedaleko Slaného na vyvýšeném ostrohu nad obcí Drnov zase hrály stanice z Bukové hory u Ústí nad Labem. Další pokus byl například v Týnci nad Labem, kde na ostrohu za kostelem hrála Evropa 2 z Votic. (?)
A jak to poslouchá na středních vlnách? I přes použitý obyčejný fóliový ladicí kondenzátor a malou feritovou anténu s omezenou účinností z vraku radiomagnetofonu docela dobře. První pokusy o příjem proběhly na výletech v Nymburku, Kolíně a Poděbradech, tedy místech vzdálených kolem 30 - 40km od silného vysílače ČRo "Dvojky" 639kHz v Liblicích. Vlastně to ani nebyly "pokusy", hrálo to v takové hlasitosti, že jsem musel ubrat zesílení, v Nymburku skoro na minimum. Na zmíněné rozhledně v Libníkovicích se ozvala s dobrou slyšitelností jak "Dvojka" z Liblic, tak "Dechovka" ze Stěžer. Krajní mezí je moje bydliště vzdálené asi 100km od Liblic, kde už je poslech na samé hranici a záleží na kolísání signálu v závislosti na podloží, denní době a samozřejmě i "nezarušenosti" místa poslechu. Po setmnění se náznakem občas ozvou i zahraniční vysílače. A to vše na nf zesilovač se dvěma operáči, připojený na nevelkou feritku s diodovým detektorem....
Samozřejmě nejedná se o žádný převratný zázračný přijímač. Alespoň jeden stupeň VF zesílení by to ještě chtělo a to bude námět k dalším pokusům. Ale zase vzhledem k jednoduchosti a nezáludnosti této konstrukce jsou výsledky určitě zajímavé.
Asi už jsem s těma "aktivníma krystalkama" otravnej.... Ale nedá mi to. Alespoň slibuji, že následující "aktivní multikrystalka" je na delší dobu poslední. Prošel jsem si předchozí konstrukce, zkusil z nich zkombinovat to nejlepší a vyřadit problémové detaily. Tím vznikla poslední varianta.
Rozsahy jsou obdobné jako u multikrystalky, tedy první je klasické AM středovlnné pásmo, následuje VKV FM s přeladěním asi 75 - 140MHz a navazující VHF pásmo 140 - 300MHz. Detektor je zapojen jako vysokoimpedanční "hobbydyne", který se mi zdá být účinnější pro slaboučké signály, na druhou stranu vazební kapacita detektoru dokáže citelně omezit přeladění. Se středními vlnami jsem se nakonce dostal na 0,55 - 1,5MHz, také VHF pásmo nejde proti předchozí multikrystalce tak vysoko a část druhého leteckého pásma nad 300MHz chybí.
Jako anténu jsem se pro VKV a VHF rozhodl použít dipólovou teleskopickou anténu, zdá se mi proti smyčce nejen účinnější, ale lze ji i naladit délkou teleskopů do pásma a nastavit jednoznačně směr a polarizaci signálu. Vpředu jsou dva IEC konektory pro anténní vstupy, pro každé pásmo samostatné.
Feritová anténa pro střední vlny je proti předchozí multikrystalce větší a vinutí o 70 závitech je roztaženo přes většinu délky feritové tyčky. Tím by mělo být dosaženo větší účinnosti antény.
Feritovou anténa je výměnná a kromě středovlnné zkusím ještě anténu pro pásmo 0,2 - 0,6 MHz, tedy pro NDB majáky. Připojuje se přes zdířky na boční straně.
Proti předchozí multikrystalce má navíc ještě "nízkofrekvenční" rozsah, kdy je vstup následného citlivého zesilovače vyveden na další zdířku.
Krabička z pocínovaného plechu, o rozměru 15 x 7 x 3 cm (na výšku jsou ty 3cm málo, mohla být ještě o asi půl cm vyšší). Plechová krabička kompaktnějších rozměrů než u předchozí AM/FM krystalky je nejen mechanicky odolnější, ale hlavně odstíní nežádoucí rušivé signály.
O detektorech jsem se už zmínil, použil jsem vysokoimpedanční "hobbydyne" v jednočinném zapojení, kvůli úspoře deficitních kvalitních germaniových diod z obrazových detektorů starých televizorů. Nepoužil jsem předpětí pro diody, pouze odpor pro uzavření stejnosměrného obvodu detektorů o hodnotě kolem 500kOhmů. Ladicí kondenzátor opět několikanásobný fóliový z vraku rádia, cívky obdobné jako u multikrystalky, tedy VKV asi 7 závitů na průměru 6mm s odbočkou pro anténu na 1. závitu, VHF asi 4,5 závitu na 5mm s odbočkou na necelém jednom závitu. Vazební kondenzátor detektoru pro AM klasický hrníček Tesla/Philips, pro VKV a VHF opět trimry z vraku kanálového voliče. Přepínač otočný, spojený s vypínáním napájení a následuje zesilovač a reproduktor.
Ještě k nízkofrekvenčnímu vstupu. Měl by sloužit k příjmu nízkofrekvenčních signálů, buď elektrických polí s prutovou nebo drátovou anténou zapojenou do NF zdířky, nebo magnetických polí, po připojení feritové antény s velkým počtem závitů. Tedy podobně jako přístroj "elektrosluch" před časem zmiňovaný i v médiích. Jak se osvědčí v praxi ještě nevím, bude to námět dalších pokusů.
První zkušenosti s rádiovým příjmem jsou příznivé, tato multikrystalka se zdá být citlivější než předchozí AM/FM krystalka a především na VKV pásmu se ozývají silné stanice na "ženevských" kmitočtech daleko častěji, v podstatě se na "teleskopický" dipól alespoň slabě něco ozve na kdejakém kopci. Celkové podrobnější porovnání v "polních" podmínkách však musí počkat na jarní počasí, nynější přelom ledna a února venkovním aktivitám nepřeje. Při měření citlivost na generátoru je lepší než -60dBV, tedy pod 1mV. Podrobnější porovnání na středovlnném rozsahu se mi vypnutím vysílačů ČRo také poněkud zkomplikovalo.
Zapojení vlastně krystalkou není. Aby takový přístroj hrál v domácích podmínkách a ne jen těsně u vysílače, je nutné poměrně velké zesílení. Naštěstí to lze poměrně snadno a jednoduše zařídit. Ačkoliv už nejde o obyčejnou "holou" krystalku jak ji známe ze středních vln, myslím že ten "duch" krystalky tam stále je - jedná se o přístroj stále ještě poměrně snadno vyrobitelný a obdobně fungující.
Jak to celé pracuje? Základem je samozřejmě dobrá venkovní anténa pro VKV rozhlas. V domácích podmínkách jsem odzkoušel dvě antény. První byl "chlumecký" Supersonic otočený na vysílač Krásné.
Druhý byl vertikální dipól.
Následuje koaxiální svod a klíčová součástka - širokopásmový "linkový" zesilovač se ziskem 30dB.
Ten je záměrně vložený na polovině cesty mezi anténou a přijímačem, aby se vyloučila zpětná vazba a rozkmitání celé sestavy. Udávaný zisk zesilovače je zřejmě reálný a proto je nutná trocha opatrnosti.
Přijímač samotný je "aktivní krystalka" se steným zapojením jako v předchozím odstavci, doplněná o výhybku na anténním vstupu, přes kterou se napájí anténní zesilovač. Ladění je také pomocí hrníčkového inkurantního trimru a až na změny v hodnotách některých odporů kvůli vyššímu napájecímu napětí je zbytek zapojení stejný jako v předchozím případě.
Pokud bych citlivost samotné "aktivní krystalky" odhadl na 10 mV, s 30dB ziskem vloženého zesilovače a tím asi třicetinásobným napěťovým zesílením se dostaneme s citlivostí kolem 300uV na vstupu antény. A to už začíná být opravdu zajímavé - je to citlivost dostatečná k tomu aby v domácích podmínkách začaly hrát silnější VKV stanice.
Na vertikální dipól se z "krystalky" ozvaly místní stanice vzdálené asi 6 -10km, Hitradio Černá hora 94,7 z Litičáku nad Vamberkem a dále ČRo H. Králové 96,5 a R. Beat 107,6 ze "zkušebního polygonu" na Budíně. Po přepnutí na horizontální Supersonic otočený na Chrudim samozřejmě hrají silné stanice z asi šedesát km vzdáleného vysílače Krásné, 89.7 ČRo Radiožurnál, 93,9 R. Blaník, 100,1 ČRo Dvojka a 102,7 ČRo Vltava. Problém je omezená selektivita a odladit v trochu poslouchatelné kvalitě poslední dvě stanice už dost dobře nejde. Hlasitost stanic na této anténě je mírně větší díky zisku Supersoniku a vysokému vyzářenému výkonu. Trochu mě také překvapila absence R. Impuls na 106,0, možná to souvisí s tím že nad 104MHz už Supersonic ztrácí zisk.
Co už jistě není příliš "krystalkové" je odběr z baterie - linkový zesilovač si vezme asi 60mA. Odběr samotného zesilovače v krystalce je malý, řádově v jednotkách mA. Pro napájení je tedy nutná trochu robustnější baterie, 9V destičková je kromě pokusného krátkodobého odzkoušení za hranicí možností.
Vyzkoušel jsem i sestavu "multikrystalky" s předzesilovačem, která je na dalším obrázku.
Předzesilovač je samostatná jednotka, vložená mezi dipól a krystalku. Obsahuje jednoduchý širokopásmový zesilovač s BFR90, napájený z 9V baterie.
Alternativně je možné použít i tovární zesilovače. Krystalkoví puristé opět namítnou, že potom už nejde o krystalku. Ale kdo chce pokusničit bez předzesilovače, může připojit anténu napřímo. Jinak si myslím, že stejně jako u předchozí konstrukce zmíněný "duch krystalky" - tedy jednoduchý a snadno nastavitelný přijímač, zde stále zůstává.
V takto těsné sestavě jsem z počátku narazil na problémy se stabilitou, předzesilovač má snahu se rozkmitávat, projevuje se to několikanásobným výskytem vysílačů a lupáním v reprodukci. A na to pozor - kmitající vehement na kopci poblíž dalších telekomunikačních zařízení ve spojení s účinnou dipólovou anténou, to může být poukázka na průser. Jak jste si ale možná všimli, při tomto prvním pokusu nemá krystalka ani předzesilovač víčka na krabičkách, oboje je zespodu otevřené.
Po zavíčkování samotné krystalky i předzesilovače se to změnilo k lepšímu a kmitání se už neprojevuje. Citlivost stoupla o asi 20dB, tedy na asi -50dBV a 3mV. To už začíná být docela zajímavé....
Na "zkušebním polygonu" se to projevilo prodloužením dosahu ze stovek metrů na kilometry. Ještě zajímavější ale bylo připojení sestavy k domácím anténám - prakticky jsem slyšel stejné vysílače jako u předchozí konstrukce. Takže ano - i sestava "multikrystalky" s VF předzesilovačem je s dobrou anténou schopná hrát blízké silné vysílače.
Tolik prozatím k tématu VKV krystalek. Nejsou už těmi klasickými jednoduchými krystalkami používanými na středovlnném pásmu, ale stále jde o poměrně jednoduchý, nezáludný a snadno nastavitelný přijímač, který výborně poslouží k získání základních zkušeností.
Zpět