Stav DVBT2 ke konci roku 2020:
Veřejnoprávní multiplex DVBT2 MUX21 na k. 26 obsahuje programy ČT1, ČT2, ČT24, ČT Sport, ČT D / Art, ČT3, ČT1SM, ČT1JM a rozhlasové stanice ČRo. Tento multiplex je v HD rozlišení.
Vysílá ze základních vysílačů Trutnov - Černá Hora, Liberec - Ještěd a Chrudim - Krásné.
Multiplex DVBT2 MUX22 Českých Radiokomunikací na kanále 28 obsahuje soukromé stanice Prima, CNN Prima News, Prima Zoom, Prima Cool, Prima Max, Prima Love, Prima Krimi, Prima+1, Óčko, Óčko Star, a dále pokusné kanály Test1, Test2 a Test3. Vysílané programy jsou ve standardním SD rozlišení, nebo jen mírně vyšším.
Vysílá také ze základních vysílačů Trutnov - Černá Hora, Liberec - Ještěd a Chrudim - Krásné.
Společnost CDG provozuje DVBT2 MUX23, z vysílače Černá hora vysílá na kanále 31, z vysílače Krásné vysílá na kanále 34. Obsahuje stanice Nova, Nova Cinema, TV Noe, TV Barrandov, Barrandov Krimi, Kino Barrandov, Seznam TV, Nasa TV UHD, Naživo.
Na tomto obrázku je tabulka původních, přechodových a definitivních kanálů pro tři celoplošné sítě DVBT2 na hlavních vysílačích. Červeně orámované jsou vysílače pro severovýchodní Čechy. Tabulka je převzata ze stránek Českých Radiokomunikací. V současné době už jsou aktuální pouze kmitočty v pravé části tabulky, s definitivními multiplexy 21, 22 a 23. Původní DVBT multiplexy, stejně jako přechodové multiplexy DVBT2 už jsou povypínané.
Posledním multiplexem je MUX24 společnosti DB. Ten nevysílá z velkých vysílačů zmíněných výše, ale z jiných stanovišť, převážně nižšími výkony. Obsahuje stanice Nova, Šlágr TV, Retro Music TV, CS Mystery, ABC TV, Sport5, Galerie, Klenot TV, Televizepresantenu, Nova Action, Nova2, Nova Gold, Prima Comedy Central, Joj Family, Relax, Rebel, V1.
Stanice V1 má dvě varianty vysílání pro Královéhradecký a Pardubický kraj.
V Královéhradeckém kraji vysílá na k.45 ze stanovišť Hradec Králové - Chlum 10kW ERP, Černá Hora - rozhledna s výkonem 20kW ERP.
V Pardubickém kraji vysílá na k. 21 ze stanovišť Andrlův Chlum 10kW ERP, Slatiňany 20kW ERP.
Na následujícím obrázku je (snad) aktuální stav hlavních DVBT2 vysílačů zachytitelných v Podorlicku. Vycházím především z údajů na stránkách Českého telekomunikačního úřadu a Českých Radiokomunikací, ze stránek "parabola" a "digict".
V provozu jsou i místní vykrývací vysílače:
Trutnov-Šibeniční vrch, Vrchlabí, Broumov, Hronov, Náchod, Žamberk, Letohrad, Jablonné n.O, Králíky - Suchý vrch, Pardubice-město TKB
Dále jsou ještě zachytitelné i polské multiplexy na k. 30, 35 a 49, ale jsou slabé a možná je i problém v rozkódování odlišné normy.
Jak upozorňuji jinde, mnoho diváků dodnes směruje své antény na vysílač Litický Chlum nad Vamberkem. Z něj už od první digitalizace ale žádný TV signál nevysílá a zachycený signál je převážně odražený signál z Černé hory nebo Krásného, s nižší kvalitou než při přímém nastavení na tyto vysílače. Z oficiálních zdrojů je z podobného směru doporučován i příjem z vysílače Praděd. To je ale naprosto iluzorní a nesmyslná "panská rada" a spíš zbožné přání "inžinýrů" rozhodujících o vysílačích v podorlicku.
Ve středu dopoledne 10. 6. jsem zaznamenal výpadek DVBT signálu. Záhy se ukázalo, že nejde o "poruchu na vašem přijímači", ale že na vysílači Pardubice Krásné probíhá plánovaná výluka. Výluky vysílání je možné zkontrolovat na
této stránce.
O jeden příspěvek níže jsem popsal, jak jsem dopadl s koupí levného settopboxu Esperanza v Penny marketu. Je to nepříjemné, ale jak říkal jeden z bývalých ředitelů u nás v práci, každá situace má minimálně dvě řešení, i když se to na první pohled nezdá. Prvním řešením by bylo snažit se za každou cenu pokračovat v reklamaci. Já jsem zkusil druhou možnost, jak tento polský zgarb alespoň nějak využít.
Při zkoušení jsem samozřejmě zjistil to, o čem se teoreticky psalo všude - dekodér umí zdekódovat zvuk, ale už nikoli obraz. Ale - i ten zvuk někdy stačí, zvlášť když se v některých multiplexech vysílají i rádia. Především potom ve veřejnoprávním, kde je osm programů Českého rozhlasu. Teoreticky by stačilo zapojit do audio výstupu zesilovač. Technicky sice bezchybné, ale přibyla by obsluha navíc. V listopadu jsem si z Pražské radioburzy přivezl na zkoušku modul nf zesilovače ve třídě "D" - tedy digitální pulsní. Napájení 5V, výkon ůdajně 2x3W. Miniaturní modul, pro který, jak se po odkrytování Esperanzy ukázalo, zbývá místa víc než dost. Napadlo mě pokusit se vestavět zesilovač přímo do settopboxu při zachování původního ovládání. Víceméně - podařilo se.
Vstupy od audio signálu a kostru (zem) stačilo jednoduše napojit na příslušné piny SCART konektoru. Jen je nutné snížit úroveň NF signálu odporovým děličem asi 1:3, aby zesilovač nehrál zbytečně hlasitě. Horší to bylo s napájením. +5V je sice vyvedených i na konektoru SCART, ale je to pouze povelové napětí pro aktivaci vstupu v připojeném zařízení a není dostatečně "tvrdé" pro napájení NF zesilovače. Na zdroji je samozřejmě těch +5V k dispozici přímo, ale bohužel zase stále, i při vypnutí dálkovým obladačem do stand-by režimu. Nezbylo než přidat ještě jednoduchý obvod se spínacím tranzistorem, který zapne napájení nf zesilovače jen když je přítomno povelové napětí na SCARTce.
Ani to není řešení úplně dokonalé, zdroj settopboxu není samozřejmě dimenzovaný na odběr naplno vybuzeného nf zesilovače. Nezbývá než se smířit s přece jen trochu omezeným výstupním výkonem, a nejlépe s připojením 8Ohmových reproduktorů. Nicméně na běžný poslech v pokojové hlasitosti to stačí a výhodou je jednoduché ovládání kompatibilní s tím, na co je běžný uživatel zvyklý z jiných settopboxů a televizorů.
Všechny settopboxy zmíněné v předchozím příspěvku měly společné vlastnosti - certifikaci od ČRa, uměly dekódovat kodek H265 - HEVC, prodávaly se ve specializovaných obchodech, a plnily svůj základní účel. To ale nemusí být vždy samozřejmostí.
Dalo se očekávat, že druhá vlna digitalizace se stane příležitostí pro snadný a rychlý výdělek nejrůznějších podvodníků, šmejdů a vychcandírů. Dále i možná těch, kteří o tom vědí houby a pokusí se prodat se ziskem cokoliv, co někde nějak levně nakoupí, aniž by možná i tušili že to nebude fungovat. Bohužel, i přes mnohá varování jsem si vlastní hloupostí takto naběhl sám - a to (možná že právě proto) v obchodě, kde bych to neočekával.
Někdy začátkem října se v obchodním řetězci Penny Market objevily levné settopboxy Esperanza za zhruba 600Kč.
A tak jsem udělal první zásadní chybu - nákup ve stylu "půlku chleba, šest rohlíků, krabici mlíka, banány a jeden settopbox". Druhou zásadní chybou bylo, že jsem se nepodíval na obal - potom by mi bylo asi vše jasné.
Pokud se podíváme na popis, uvidíme sice zmínku o DVBT-2, o fullHD 1080, ale také o kodeku H264!!!!!! To znamená, že tento settopbox Esperanza zkrátka české DVBT neumí a nikdy umět nebude. Penny Market tedy nakoupil nějaké laciné, dnes už neprodejné šmejdy z Polska aby je zde rozprodal českým zákazníkům. Téměř nikde se o tomto problému nepsalo, až na letmou internetovou zmínku. Protože ta přišla až po několika týdnech a já se mezitím nedostal k vyzkoušení settopboxu, zjistil jsem problém až po několika týdnech. A tím došlo na mou třetí zásadní chybu - účtenka z obchodu už není a nebude. Pokus o vrácení výrobku tam, kde jsem ho koupil tak skončil fiaskem - slečna "vedoucí" v čerstvě postpubertálním věku se mnou byla arogantně hotová během patnácti vteřin - bez účtenky nelze, nashledanou, odchod. Možná jsem nebyl první, kdo takhle dopadl.
A tak mě řetězec Penny Market okradl o šest set korun. Tečka. Možná si za to můžu sám, pokud se k tomu postavím tak jako v divokých devadesátých letech. Na druhou stranu stav, kdy nějaký obchodní řetězec prodává výrobek, který nefunguje a nemůže fungovat, se následně k řešení problému postaví z pozice "mrtvého brouka" je pro mě zarážející. Jsem toho názoru, že slušný obchodník by po takovém přešlapu měl nefunkční settopboxy s uctivou omluvou vzít zpět, účtenka neúčtenka. Čistě technicky - dnes v době elektronických pokladen a EET, kdy se zboží na pokladně registruje přes čárový kód, by pro jakéhokoli obchodníka neměl být problém zjistit, kdy mu tam daný kus prošel pokladnou. Proto daný postup vidím jen jako snahu Penny Marketu zamítnout reklamaci za jakoukoli cenu. Tím spíš, že daný výrobek nejspíš na našem území nikdo jiný neprodával. Heslo z reklamního letáku - nakupujte hezky česky - tak v případě Penny Marketu dostává tragikomicky dvojsmyslný rozměr.
Bohužel to vypadá, že jsem zkrátka "sežral hada" a settopbox Esperanza se mi už skutečně vrátit nepodaří. Proto mi nezbývá než pouze touto cestou varovat ostatní před neuváženým nákupem u nesolidních obchodníků a Penny marketu vzkázat, ať se těmi mými šest stovkami třeba zadáví.
Blížící se přechod na nový digitální formát má za následek i doplnění stávajících televizorů o settopboxy. Protože jich bude potřebných více, v průběhu listopadu jsem koupil postupně čtyři kusy od různých výrobců a v různých obchodech. Došlo samozřejmě i na srovnávací test, sice trochu rychlý a možná i laický, ale přesto zajímavý.
Proti dřívějším "obyčejným" settopboxům je možné pozorovat zajímavý trend. V minulosti přístroje obsahovaly kompletní napájecí zdroj a byly opatřeny klasickou síťovou šňůrou. Dnes je trendem externí napájecí zdroj, s napětím 5V (12V) a proudem mezi 1 - 2A. Nic proti tomu, takto napájený přístroj je univerzálnější. Externí napájecí zdroj tak měly všechny čtyři settopboxy, dále byl u všech ve standardu dálkový ovladač a dva mikrotužkové články. Všechny settopboxy mají USB konektor pro připojení "flashky" a umí přehrávat multimediální obsah, ale tyto funkce jsem nezkoušel.
Prvním přístrojem je Alma 2860, z Okay elektro za cenu 699,-Kč. Kromě zdroje a dálkového ovladače je v balení navíc i HDMI propojovací kabel. Ten proto není nutno dokupovat dodatečně.
Na zadní straně najdeme výstupní konektory HDMI, SPDIF a SCART. Pro anténu pouze vstup, smyčkový výstup zde chybí. Pokud chceme kabel od antény propojit i do stávající televize nebo jiného přístroje, musíme použít rozbočovač. Navíc proti ostatním má ještě konektor RJ45 pro připojení k počítačové síti. Ten umožňuje sledování internetových videí z portálu YouTube. Připojení sice zpočátku doprovázelo několik chybových hlášek a zprvu se zdálo že se nezdaří, ale nakonec začalo pracovat. Ovládání a vyhledávání se mi ovšem zdá jako poměrně komplikované a nepraktické.
K dostání jsou ještě vzhledově podobné přístroje pod jinými značkami (např. i Tesla), vesměs o sto - dvěstě korun dražší. Zda jde ale jen o příplatek za značku nebo je v nich nějaký funkční rozdíl jsem nezkoumal. Stejný přístroj prodávají také v AME za šestset korun.
Druhým přístrojem je Sencor SDB520T, zakoupený v Michael Elektro v Hradci Králové za 699,-Kč.
Přístroj má i konektor RF out, tedy smyčkový anténní výstup. Dále najdeme na zadní straně standardní konektory HDMI a SCART, SPDIF chybí.
Třetím přístrojem je Gogen z Electroworldu, také za "standardní" cenu 699,-Kč.
Opět se jedná o settopbox s běžnou výbavou, má smyčkový anténní výstup, SPDIF, HDMI a SCART konektor.
Trochu zajímavější je poslední přístroj, Cryptobox 702T koupený v AME v Hradci Králové. Drobným rozdílem proti ostatním je zdroj, který je na 12V. Na přední straně nenajdeme displej, ten je na samostatném modulu spojeném s přijímačem dálkového ovládání který se k settopboxu připojuje kabelem. Modul je možné nalepit oboustrannou páskou na stávající televizi a samotný settopbox schovat na skryté místo.
Na zadní straně nenajdeme nejen konektor RF out, ale ani SCART. Je zde pouze anténní vstup, HDMI konektor a nestandadrní jack pro AV výstup, který scartku nahrazuje. AV kabel je k přijímači přiložen, je ale zakončen CINCH konektory. Někdy to může být výhoda, pro připojení do standardní SCARTky ale bude potřeba ještě redukce.
Zajímavé bylo srovnání v hraničních příjmových podmínkách, tedy na anténě, na které kanály 26 a 28 z Krásného byly pro DVBT-2 na mezi přijímatelnosti. Vítězem v citlivosti se stal settopbox Gogen, který oba multiplexy bez problémů přehrával. Na druhém místě, citelně horší, byla Alma, která přehrávala k.28 s občasnými výpadky a k.26 s častým kostičkováním znemožňujícím normální sledování. Poslední dva settopboxy, Sencor a Cryptobox, oba multiplexy vůbec nepřijímaly.
Je však nutné upozornit, že se jedná o rozdíly při slabém signálu na samé hranici příjmu. Pokud je signál dostatečně silný a kvalitní, žádné rozdíly mezi jednotlivými settopboxy nezaznamenáme a všechny fungují k plné spokojenosti.
Další rozdíly už vyplývají spíš z výbavy jednotlivých přístrojů. Jak už jsem zmínil, u Almy a Cryptoboxu chybí smyčkový anténní výstup, pokud tedy chceme za settopbox zapojit nějaký další přístroj nebo anténní vstup původní televize, zde to půjde jen s pomocí rozbočovače a je nutné se smířit s pár dB útlumu na síle signálu navíc. Téměř miniaturní provedení settopboxů má za následek i blízkost obou anténních konektorů, takže u rozměrnějších kabelových konektorů se oba prostě nevejdou. Anténní konektory jsou menším či větším problémem u všech přístrojů, mají ne příliš přesné rozměry, s některými protikusy se zkrátka nesejdou a anténní či propojovací kabely v nich zkrátka nedrží. potom nezbývá než si pomoct kleštěmi. Nejčastější je to u středního kontaktu anténního konektoru, kde nedokonalý kontakt způsobí velký útlum signálu, malá část se na vstup settopboxu dostane vazbou přes kapacitu mezi kolíkem kabelu a dutinkou zásuvky, i když nemají galvanický kontakt.
U přístroje Cryptobox navíc chybí i SCART konektor, který je nahrazen přibaleným AV kabelem s CINCH konektory. Naopak má navíc oddělený displej s přijímačem dálkového ovládání. Settopbox Alma je asi nejkontroverznějším přístrojem. na jednu stranu je za výhodnou cenu, je k němu přibalen i HDMI kabel a má nadstatndardní výbavu v podobě internetové přípojky a možnosti sledování videí z YouTube. Na druhou stranu má ale zvuk podložený šumem a jak už jsem zmínil, produkuje silné rušení na středních a krátkých vlnách. Z tohoto důvodu mu i přes jinak dobré vlastnosti uděluji titul "sračka druhé vlny digitalizace". Většině uživatelů produkované rušení asi (bohužel) vadit nebude, ale pokud máte v sousedství radioamatéra, rádiového posluchače, nebo třeba jen babičku poslouchající Prahu na obyčejný středovlnný tranzistorák, počítejte s tím že vás po zprovoznění settopboxu Alma přestanou mít rádi.
Snad se někteří z inženýrů neurazí (u jiných je mi to celkem jedno). Bohužel, v dnešní době je oslovení "ty inžinýre" vnímáno často spíš jako nadávka. Důvodem jsou výsledky práce některých z nich. Občas by se dalo dokonce říci, že kdyby nedělali vůbec nic, bylo by to lepší. To se týká i digitalizace televizního vysílání, alespoň ve východních Čechách. Obětí digitalizace se stal vysílač na Litickém Chlumu u Vamberka.
Nejdříve se zkusíme podívat trochu do historie.
Historicky prvním televizním vysílačem ve východních Čechách byl v roce 1958 vysílač "Krásné" nedaleko Chrudimi, asi kvůli zmatení potenciálního nepřítele oficiálně zvaný "Hradec Králové". Vysílal tehdejší jediný program na k.6 a byl vysílačem základní sítě. Už to byl pokrok, do té doby se dala televize chytit pouze na vyvýšených místech přímo z Prahy. Je to výhodná kóta pro vykrytí velké části východních Čech, ale všechno samozřejmě vykrýt nemohla. To se ukázalo především o deset let později, kdy se začal vysílat tehdejší II. program ČST v pásmu UHF. Bylo jasné, že vyšší kmitočty se budou ještě obtížněji dostávat do údolí v kopcovitých a podhorských oblastech a proto byl naplánován i vysílač na Černé Hoře v Krkonoších. Opět bez nadsázky strategická kóta. Teoreticky se to zdálo jako dostatečné, ale praxe ukázala, že výsledek právě především na Rychnovsku moc dobrý není. Údolí jsou místy orientovaná tak šikovně, že se do nich ty potvory ultrakrátké nechtějí ohýbat ani z jednoho směru. V první polovině sedmdesátých let tak bylo především na příjem druhého programu mnoho stížností. Nakonec bylo rozhodnuto o výstavbě dalšího vysílače základní sítě, na Litickém Chlumu. Ten potom příjem televize na Rychnovsku z velké části vyřešil. V místech, kde nepomohlo ani to, byly budovány místní vykrývače.
Na druhém obrázku je situace z konce 80. let. Příjem prvního programu na 6. kanále byl ve většině východních Čech dostatečný, někde pomohl malovýkonový vysílač na Černé Hoře, v některých místech se dokonce přijímal Ještěd. Pro druhý program na UHF pásmu byly hlavní vysílače tři - Krásné, Černá Hora a Litický Chlum. Později ještě Litický Chlum dostal i slabší vysílač pro první program v UHF pásmu. Tím byla distribuce televizního signálu zajištěna.
Ještě na sklonku 80. let se začal šířit i třetí program, ovšem do revoluce celkem nezajímavé centrální vysílání sovětské televize. Po roce 1989 se změnil na kanál OK3 a později došlo k menšímu zemětřesení. Začaly vznikat soukromé televize, vysílače se privatizovaly také. A tak jsme měli kromě dvou kanálů veřejnoprávní televize ještě dvě soukromé, tedy čtyři vysílací okruhy. Jejich rozdělení na jednotlivé vysílače se začalo pytlíkovat jak se dalo, ovšem to se dalo pochopit. Výsledek pro diváky na Podorlicku byl ale dost divoký - jedna anténa pro 6. kanál na TV Nova z Krásného, druhá pro ČT1 a ČT2 z Černé Hory, třetí pro Primu z Litičáku. Na Krásném byly všechny kanály s dostatečným výkonem, ale dvojka na k. 57 neprošla. Na Černé Hoře chyběla Prima, kterou bylo nutné chytat z Litického Chlumu, na něm zase chyběla ČT2. Prostě bordel.
Digitalizace dávala naději na změnu neutěšeného stavu. Bohužel, přinesla spíš zhoršení. Zkušenosti s výstavbou UHF sítě ze sedmdesátých let byly zapomenuty, nebo spíš zavrženy. Dokoce se tvrdilo, že digitální vysílač vydá za desetkrát silnější analogový. A tak někdo odpovědný nezodpovědně rozhodl, že Litický Chlum už nebude potřeba.
Vysílač na Litickém Chlumu tím, stejně jako symbolicky na tomto obrázku, dostal červenou. Páni inžinýři se koukli do map, které jim vygeneroval počítačový program jako teoretické pokrytí a uviděli, že na drtivé většině území je dostatečné, až - až na pár malých nevykrytých flíčků. A tak rozhodli, že Litický Chlum je vlastně zbytečný. Nějak jim ale nedošlo, že ty nevykryté flíčky jsou údolí s obcemi kde žijí lidé a na té většině dobře vykrytého území mají dobrý signál srnky, divočáci, zajíci, lišky, tráva, stromy, obilí, brambory a kukuřice. Bohužel, vše se vrátilo do stavu z počátku sedmdesátých let, kdy diváci ve Vamberku, Doudlebách, Rychnově, Kostelci a na mnoha dalších místech zůstali téměř bez signálu. Případně se bojí deště, mlhy, sněhu, aby jim signál nezmizel.
Aby těch problémů nebylo málo, vysílač na Černé Hoře dostal vražednou kombinaci kanálů 40, 61 a 60. Vysoké UHF kanály se do údolí a dolíků šířily ještě hůř než dříve, nehledě na zvýšený útlum v mnoha starších rozvodech. Ani mnohé antény tak vysoké kanály nechtěly pořádně brát. Už dříve museli mnozí lovit televizní signál za pomoci nejrůznějších stožárů, po digitalizaci se k nim přidali další, včetně činžáků.
Aby toho stále ještě nebylo dost, televizním divákům se nikdo nenamáhal sdělit, že se z Litického Chlumu vlastně už dávno nevysílá. Na střechách je tak možné vidět antény, stále ještě natočené na něj. Dokonce se někdy objevují i nově instalované antény.
Volba vysokých kanálů se nakonec ukázala jako těžce idiotská. Kanály nad 60 byly záhy převedeny v rámci první digitální dividendy telefonním operátorům a začal se na nich šířit LTE internet. Tím vypuklo další peklo - MUX2 z Cerné Hory byl sice přeladěn na k. 38, ale MUX 3 zůstal stále na k. 60, těsně na konci televizního pásma. Není divu, že k problémům se slabým signálem a s útlumem vysokých kmitočtů v rozvodech se ještě přidalo rušení od LTE. A tak mnoho diváků na Podorlicku reálně přišlo o televizní příjem. Aby toho nebylo málo - do budoucna se chystá druhá digitální dividenda, kde budou z televizního pásma odebrány kanály nad 50 a opět převedeny k šíření internetu. Televizní diváky tak čeká nejen další přelaďování, nepříjemné a finančně náročné především pro společné televizní rozvody, ale také výměna stávajících digitálních televizorů za nové, zvládající normu DVBT-2 a kodek H265. Nová norma bude údajně také vyžadovat kvalitnější signál, je proto pravděpodobné že televizní příjem se v místech s nekvalitním signálem ještě dále zhorší.
Mezi starou analogovou a dnešní digitální televizí není už zdánlivě mnoho rozdílů a pokud ano, lidé si na ně zvykli a už je ani nevnímají. Jeden zásadní ale existuje a tím je spolehlivost a životnost "digitální" televizní techniky. Prostě - spolehlivost těchto výrobků je velmi nízká. Je to dáno několika faktory, které jsou v zásadě stejné jako třeba u automobilů. Přemýšlíte nad tím proč před dvaceti lety auta zavedených značek najezdily půl milionu km a celkem nic jim nebylo? A proč dnes auta stejných výrobců jsou po 200 tísících před smrtí a vyžadují tak náročný servis, že je to v podstatě nerentabilní? Příliš složitá a choulostivá technika, extrémní tlak na nízké výrobní náklady a ekologické předpisy. Tím se během dvou desetiletí z kvalitních aut staly sračky - no a s elektronikou je to v podstatě stejně. Zde je situace o to horší, že digitalizace umožnila smést starší techniku do odpadu a přinutila uživatele ji nahradit modernější digitální. Kdo ovšem neuváženě vyhodil kvalitní "skleněnku" do sběrného dvora a nahradil ji moderní LCD nebo dokonce plazmou, po pár letech se nestačí divit. A proč se tak děje?
Především je to plněním normy RoHS, která zakazuje použití olova a tak se součástky pájí čistým cínem. Je tam ale problém. Na rozdíl od klasické slitiny 60% cínu a 40% olova, která má nízký bod tání a je eutektická, což znamená že má rozdílný bod tání a tuhnutí, taje při vyšší teplotě než posléze ztuhne a tím zjednodušuje kvalitní pájení, čistý cín tuto vlastnost nemá. Navíc taje při teplotě o zhruba 50 stupňů vyšší. A to znamená vyšší tepelné namáhání součástek i desek spojů a nižší kvalitu pájení. Prakticky všechny elektronické výrobky ze současné doby tak mají výrazně vyšší poruchovost než deset - patnáct let staré.
Dále je to neuvěřitelné snížení cen spotřební elektroniky a pokračující tlak na její snižování. Kdo pamatuje socialistické doby, ví že televize z Oravy koncem 80. let stála kolem 17 tisíc korun. Existují kusy, které i po pětadvaceti letech stále fungují bez jediné opravy. Stejně tak výrobky především německých a japonských firem z osmdesátých a ještě i začátku devadesátých let vykazují dnes až neuvěřitelnou spolehlivost. To už je ale pryč. Pravda, komu by se dnes chtělo dát za televizi v přepočtu podle kupní síly hodně přes sto tisíc korun. Dnes se spoustě lidí zdá i deset tisíc moc, přitom za socíku by televize v ceně poloviny průměrné výplaty vyvolala revoluci. To ale znamená, že v řádově levnějším výrobku jsou také řádově levnější, méně spolehlivé a kvalitní součástky. Především elektrolytické kondenzátory nikdy ve spotřební elektronice dlouhodobou spolehlivostí nevynikaly. Dnes byl ale pojem "spotřební elektronika" doveden až k dokonalosti. Používají se ty nejlevnější součástky jaké se v nejtemnějších zákoutích P.R.C. dají vyšťourat a ještě se často montují tak, aby schválně moc dlouho nevydržely. Nakonec, z pohledu výrobce by výrobek měl přežít záruku a poté kleknout, nejlépe neopravitelně. Kšefty se musí točit. Výměna klasických analogových "skleněnek" za LCD s digitálním příjmem se stala vítanou příležitostí, jak lidem místo starší spolehlivé techniky podstrčit šmejdy.
Prakticky veškerá elektronika používá tzv. spínaný zdroj. Většina přístrojů je miniaturizovaná do krajnosti a docela slušně hřeje. Zdroj navíc většinou běží stále i ve vypnutém stavu - přesněji ve stavu "usnutí", kdy se dá zapnout ovladačem. Síťový vypínač je buď nesmyslně na zadní stěně, nebo vůbec chybí. Elektrolytické kondenzátory ve zdroji tak dostávají extrémní zátěž a protože jsou vesměs z těch nejlevnějšíct typů, stávají se z nich typická "kurvítka".
Prvním příkladem se kterým jsem se setkal je satelitní přijímač Topfield 6000 CZ. Po zhruba třech letech začal vypadávat zvuk, potom celé programy a nakonec přijímač zkolaboval úplně. Napájecí zdroj zdánlivě žádný problém nevykazoval. Dostal jsem radu, že by to mohly být právě zmíněné kondenzátory ve zdroji. Vyměnil jsem je, a přijímač zázračně obživl. Radost však netrvala dlouho, asi dva měsíce. Poté začal satelit znovu kolabovat. Další výměna kondenzátorů nepomohla, ani nemohla. Jak se později ukázalo, příčina byla triviální - po náporu vichřice pohnutá anténa. Jak se ukázalo, právě Topfield je typickým příkladem záměrně nekvalitní konstrukce, údajně se dokonce v zemích na západ od našich hranic prodával se zcela odlišným zdrojem a s řádově lepší spolehlivostí. Ale i on po výměně kondenzátorů pracuje dál. Ten zhruba rok, než Skylink ukončí distribuci SD signálů nejspíš ještě vydrží.
Druhým příkladem se stal settopbox Strong SRT 5016. Je to přístroj prodávaný v době, kdy zde digitalizace začínala a tomu odpovídala i vyšší cena kolem 2000Kč. Inu, není to typický příklad totálního šmejdu, vydržel zhruba šest let. Poté to začalo vypadat, jako když slábne signál, obraz stále silněji kostičkoval a zvuk vypadával. Protože ale ostatní televize šly normálně, závada byla v něm a tak jsem ho otevřel. A co jsem uviděl?
Na obrázku jsou červeně označené tři evidentně nafouklé kondenzátory. Dál jsem nad ničím nepřemýšlel, vzal nářadí a vyměnil je za nové.
A co se stalo? Strong začal normálně fungovat. Ale jen občas, někdy nenaběhl, displej nešel vůbec a kontrolka zapnutí mžourala. V dílně jako na potvoru většinou vždy šel. A tak jsem změřil napětí na zdroji. Jsou tam tři - 3,3V, 5V a 12V. Nafouklý elyt byl ve třívoltové větvi, ve které je i zpětná vazba regulující napětí, s novým bylo zde napětí normální. Ale místo 5V bylo jen 4,1V a místo 12V necelých 11. A tak jsem vyměnil i zbylé (na obrázku žlutě označené) kondenzátory, napětí se srovnaly a Strong začal opět normálně fungovat. Opět ale ne úplně normálně. Už dvakrát se stalo, že se přijímač "sekl" a po vypnutí ze sítě a novém zapnutí byl ve stavu "factory reset", čili je nutné vše naladit znovu. Nakonec se ale zřejmě vzpamatoval a už dalších několik měcíců pracuje také normálně.
Dalším příkladem se stal satelitní přijímač Humax, koupený jako bazarový za pár set korun. Po zhruba roce také začal vynechávat a jakoby "ztrácet signál". Po výměně kondenzátorů v napájecích větvích zdroje opět pracuje normálně.
Posledním příkladem se stal níže zmíněný STB Changhong. Bezprostředně po zapnutí začal kostičkovat a vypadávat, během několika minut se vše normalizovalo. Tato doba se ale bohužel stále prodlužovala. Opět jsem zkusil vyměnit filtrační kondenzátory, zde byl ale pokus neúspěšný a nic se nezlepšilo. Proto nakonec skončil v kontejneru na elektroodpad a vzhleden k nákupní ceně to celkem ani nemrzí.
Pokud je pravda, že zvlnění na vyschlých filtračních kondenzátorech způsobí že regulační smyčka zdroje zvýší napájecí napětí, k tomu se přidají špičky ze špatné fitrace, může se stát že to nakonec skončí poškozením zbytku přístroje přepětím. Poučení? Pokud se váš satelit nebo settopbox začne chovat nestandardně, na nic nečekejte a vyměňte filtrační kondenzátory na jednotlivých napájecích větvích zdroje dřív než se "něco" stane. Pokud nevadí prodloužená doba startu, připojte televizi, settopbox, satelit, DVD i další přístroje do vícenásobné zásuvky s vypínačem a ten vypínejte, když se nepoužívají. Je to méně pohodlné, ale prodloužíte jim životnost a ještě ušetříte za proud odebíraný ve "vypnutém" stavu a omezíte rušení vyzařované spínaným zdrojem.
V roce 2012 byl spuštěn multiplex 4 z lokality Chlum u Hradce Králové. O jeho příjmu jsem si nědělal žádné velké iluze. V minulosti odtud vysílala TV Galaxie na 46. kanále, o její příjem jsem se tehdy snažil. Bohužel, kvůli osazení na 46. kanál, kde byla hned vedle na k. 45 analogová Prima z Litického Chlumu (nad Vamberkem) a k tomu ještě na k.47 Polsat byl příjem téměř nemožný. Skoro bych řekl, že šlo opět o nápad nějakého inžinýra, protože tuto kombinaci by normální člověk určitě nevyplodil. V reálu jsem tehdy použil kanálovou anténu pro 46.k, upravenou zaplechováním reflektoru po celé výšce, k tomu kanálový zesilovač a protože tuto kombinaci samozřejmě nebylo možné jen tak sloučit do rozvodu, signál ještě procházel přes starý "konvertor II. programu", který ho přesunul na 1. TV kanál. Poté jsem získal jakž - takž použitelný, nelze říct že dobrý, signál. Proto jsem byl ohledně příjmu MUXu 4 hodně skeptický.
Pro příjem mám v definitivním provedení namontovanou logaritmicko - periodickou anténu, laicky zvanou "rybí kost", se ziskem kolem 9dB. Anténa je otočená na Černou Horu, díky novým komponentům u mě na rozdíl od rodičů vysoké kanály fungují. O to větší bylo moje překvapení, když po přeladění settopboxu MUX4 normálně naběhl a od té doby bez problémů funguje. O funkci a kvalitě tohoto MUXu byly při spuštění vášnivé debaty, všeobecně se očekávalo že kvůli nižším výkonům a méně vhodným stanovištím rozdílným od zbylých tří MUXů budou s jeho příjmem spíš problémy. Naštěstí ale alespoň v mém případě se nic takového nestalo.
Zajímavá je také situace u rodičů. Na kanále 34 byl z Krásného spuštěn i MUX 3, který po přeladění bez problémů funguje. Pro MUX 4, který má jen náznaky signálu, dojde k rehabilitaci staré kanálové antény z pokusů s Galaxií a selektivní sloučení přes zádrž/propust na 45. kanál. První pokus naznačuje, že v místě je nejen signál z Chlumu u H.Králové, ale z opačné strany buď nějaký odraz, nebo spíš signál z Andrlova Chlumu u Ústí n/O. A to je přinejmenším velmi zajímavé.
Digitalizace má ale i svá negativa. Stanice v multiplexech vznikají a zase zanikají, nezbývá než každou chvíli přelaďovat. Zatímco u sebe mám obyčejné levné STB, které mají snadnou obsluhu a intuitivní menu, s televizemi a jejich vesměs nelogickým menu jsou problémy. Vrcholem všeho je Samsung, kde se metodou pokus/omyl přeladěné kanály nepodařilo urovnat do obvyklého pořadí a návod není k nalezení... Do toho všeho u satelitního přijímače začíná problikávat displej a posledních pár dní odmítá načíst kartu, jdou jen volně vysílané FTA kanály. No bodejť ne, vždyť už dva roky utekly a je po záruce... Kvalita obrazu LCD obrazovek mě slušně řečeno nijak nenadchla, navíc LCD televize v cenových relacích kolem 10 tisíc mívají problémy s formátem obrazu - klasický obraz 4:3 natahují na šířku přes celou obrazovku, maximálně je možné formát ručně přepnout, ale po přepnutí programu nebo změně formátu ve vysílání je nutné přepínat znova. A nebo si zvykat na zprasený obraz. Settopboxy "za pětikilo" s tím kupodivu problém nemají a formát nemrší. K tomu otřesný vřeštivý zvuk miniaturních repráčků v LCD televizích. Pomalu, ale jistě se utvrzuji v názoru, že poctivá stará "skleněnka" je nejlepší TV jaká může být a když funguje dvacet let, dalších deset vydrží. A k tomu nejlevnější settopbox za pět stovek.
Začátkem léta 2010 byly v naší oblasti spuštěny vysílače DVBT z Krásného, MUX1 na k.32 a MUX2 na k.39. Koncem léta potom i MUX2 a 3 z Černé hory, na k.61 a 60. Otestoval jsem příjem u sebe doma, úmyslně v nejjednodušší podobě, v jaké nejspíš bude chytat DVBT běžný posluchač. Na stožáru u dílny mám diskovou anténu Multichanel, koupenou za 350,- na polském tržišti v Kudowe. U domu jsem dále namontoval malou logaritmicko-periodickou anténu BEN, v poslední době často používanou. Výsledek - zatímco na polském "ufu" jde k.32 i 39 z Krásného v dobré a bez problémů použitelné kvalitě, na logperiodě BEN se bez dalšího zesilovače nechytí skoro nic - viz test settopboxů níže.
U rodičů je na střeše polské síto zkombinované s kvalitním zesilovačem (důležité upozornění - originální polský zesilovač nepoužívat, je to naprosto zoufalý šmejd), otočené na Černou horu. Od loňska zde v plné síle běží MUX1 na k. 40. Po vyřazení laděného slučovače, který odřezával vyšší kanály kvůli sloučení s analogovou Primou na k.45 zkouším i MUXy 2 a 3. Ani ťuk, zatímco MUX 1 běží v plné síle!!!!!!!! Zkouším co se to děje, přímo na kabelu od antény signál na k.61 a 60 je, ale citelně slabší než k.40. Dál ale signál jde soustavou slučovačů a rozbočovačů, kde se přidává do rozvodu modulátor satelitu a vše se rozbočuje do několika televizorů po bytě. A tím už vysoké kanály prostě neprojdou! Stojím tedy před dilematem, zda vybourat celý tenhle systém a nahradit novými komponenty, možná s nejistým výsledkem. A nebo obětovat MUX3 a otočit síto na Krásné. Tahle varianta nakonec vítězí, otáčím anténu na Krásné a přelaďuji MUX1 i analogovou jedničku. A nemůžu si pomoct, ale ten idiot co plánoval rozdělení kanálů pro digitál, ten by za hromadné použití vysokých TV kanálů potřeboval nakopat prdel s rozběhem. Mimochodem - MUX1 z Černé hory jde bez problémů i na anténu otočenou bokem na Krásné.
Nedávno jsem byl požádán o koupi nějakého levného set-top-boxu. Na internetu jem našel nabídku Electroworldu, kde byly stb už od pětiset korun. V reálu ovšem ten nejlevnější typ nebyl, zato mě zaujal téměř miniaturní Optex 8813 za baťovských 599 Kč. Mírně překvapující bylo jen to, že je to Optex jen podle supermarketu, na krabičce, v návodu i na samotném stb byl název Starcom 8813.
Potom jsem se podíval ještě ke konkurenci, do Okay elektro. Tam měli s velkou slevou stb Changhong 885 MCZ za neméně baťovských 399 Kč. Velikost podobná jako u Starcomu, navíc ještě USB port pro flashku. Tak jsem ho ze zvědavosti koupil také.
Doma po rozbalení zjišťuji, že se jedná o rodné bratry. Zezadu oba vypadají naprosto stejně, včetně trošku nakřivo zaletované scartky. Mimo ni je vzadu ještě cinch s SPDIF výstupem a IEC konektory pro TV anténu. Naprosto stejné, až na název výrobce, jsou i dálkové ovladače, oba stb fungují na oba ovladače :-D. Liší se vlastně jen vzhledem předního panelu a zmíněným USB portem u Changhongu.
Nejdříve jsem oba stb zprovoznil s velkou televizí, naladil a vyzkoušel. Menu je u obou prakticky totožné, až na položku "média" u Changhongu. Oba mají české menu a naladění je snadné. K obrazu, funkci stb a logice ovládání nemám žádné výhrady, vše je intuitivní a jednoduché. Zajímavý je papírek s upozorněním, že některé typy USB pamětí nemusí s stb Changhong spolupracovat. Zkouším svého Corsaira, bez problémů se načte a prohlížím si fotky.
Není důvod se divit, že i výrobky z absolutního cenového dna normálně fungují. Rozhodl jsem se ještě pro další srovnávací test. Mám k dispozici anténu, kde u malého přenosného Sencora signál na k. 32 a 39 z Krásného je na samé hranici čitelnosti. Beru tedy oba stb, přibírám ještě osvědčený domácí Strong SRT 5016 a jdu srovnávat citlivost. Sencor hlásí že není signál, přidávám ještě předzesilovač do spojky u okna na "půl cesty" od antény k TV a potom nabíhá k. 39 s občasným sekáním a kostičkováním. K. 32 nic. Naprosto stejně dopadá i stb Strong SRT 5016. Zato oba miniaturní stb příjemně překvapují, bez problémů, jen s občasnými výpadky dokáží dekódovat k.39 i bez předzesilovače. Se zesilovačem se přidává i k. 32. To už mě mírně překvapilo. Zapínám ještě krátkovlnné rádio a zkouším rušení. Externí zdroj od Sencora odstřelí vše mimo nejsilnějších stanic a i samotný televizor produkuje znatelné rušení na některých kmitočtech, to už je známá a vyzkoušená věc. Strong žádné pozorovatelné rušení nezpůsobuje, stejně jako oba malé stb.
Resumé? Oba malé a levné stb plní bez výhrad svůj účel, jsou citlivé a DXera jistě potěší i to že neruší rádiový příjem.
Po roce jsem opět vzal Sencora na kopec, bohužel z portejblu na Velké Deštné zbyla jen ranní turistická procházka. Vestavěný li-ion akumulátor, přestože byl den předtím na nabíječce až do signalizace plného nabití, po několika minutách provozu skončil. Vlastně jsem ani nestihl proskenovat celé pásmo v automatickém ladění. Naštěstí je zde 12V konektor pro externí napájení, příště tedy vyzkouším napájení z 2Ah olověného akumulátoru. Na portejblu to moc nevadí, ale pro hledání signálu na střeše i tak celkem naštve.
Několik kolegů z CSDXC má stejný přístroj, problém s akumulátorem ale nemají. Snad jde jen o kusovou závadu.
Začátkem roku 2009 se digitální televize začala pomalu přibližovat na dostřel od našeho
zapadákova a samozřejmě jsem si nemohl nechat ujít příležitost vyzkoušet od samého začátku,
co dovede a jak funguje. První představa byla o set-top-boxu v přenosném provedení (starý
přenosný Šílelbys už dokonce v rámci příprav dostal AV vstup), jenže to nebylo tak jednoduché.
Především set-top-box s dvanáctivoltovým napájením je dost vzácným zbožím, a také mi včas došlo
že lézt po kopcích při pokusech s DXingem, případně po střechách při nastavování antén, s batohem
obsahujícím klasickou přenosnou televizi, nastav-nahoru-krabici, spoustu kabelů a gelovku je
pitomost hodně těžkého kalibru.
A tak jsem nakonec koupil malou televizi Sencor SPV6706T. Sedmipalcový displej, vše výše zmíněné
haraburdí v jedné skříňce a téměř kapesním provedení.
Doma mi jde jen zatím jen analog, po zapojení na domácí TV rozvod fungoval Sencor podobně jako
ostatní TV. První pokus s DVBT proběhl na DX campu Šerlich - Masarykova chata, po připojení k
diskoně naběhly všechny MUXy vysílané ze Žižkova, i když MUX3 se nechal chvíli přemlouvat.
Haleluja, funguje to! Jenom by to chtělo trochu slušnou anténu.
Přimontoval jsem tedy malou, asi devítiprvkovou log-per anténu pro 4. a 5. pásmo na kus plastové
vodovodní trubky, trochu hledání dalo jen najít konektor který jde do zásuvky v TV zastrčit.
Není tam pro něj moc místa. Příští neděli brzy ráno vyjíždím na Kapraď nad Potštejnem
(529m, JO80DB). Překvapení, po očekávaných MUXech ze Žižkova nebo Cukráku ani stopa, zato se
načítá MUX3 na 46. kanále - Praha Strahov.
Poslední červnovou neděli brzy ráno jedu do Orlických hor, cílem je Koruna, 1099m. Ale ouha, dostávám se jen na mezivrší, knížepán poručil zamknout závoru. Přejíždím na druhou stranu, úbočí Homole, abych měl alespoň trochu výhled do české kotliny. Nabíhají MUXy z Cukráku, jinak nic. Přejíždím ještě pod Komáří vrch. Místo není ideální, stojím mezi vzrostlými stromy, mrholí, jde jen MUX 1 a 2. Zběžně projíždím analog, za zmínku stojí například STV 2 k. 39 z Velké Javoriny. Chci zkusit také rozhlednu u Vrbice, ale je ještě zavřená.
Vynahrazuji si to první červencovou neděli, po obědě vyjíždím na rozhlednu u Vrbice (Kastel, 445 + 28 m, JO80CC/DC). K mému překvapení DVBT ani ťuk, přitom v analogu ČT1 z Cukráku na k.26 jde pěkně. Projíždím analog s anténou otočenou k západu a dávám dohromady bandscan:
Po otočení antény na jihovýchod se ještě objevuje k.33, Nova z Litického Chlumu, k.41 Prima a
k.58 ČT2 ze Svitav.
Přejíždím dál na Kapraď, kde po dříve zachyceném MUXu3 ze Strahova není ani stopa.
O svátečním pondělku po obědě vyrážím znovu do Orlických hor, jako dopravní prostředek volím moped. Sice jsem musel vypadat komicky s anténou trčící z košíku jakoby ze zadnice, ale zase s ním lze snadno objet uzamčené závory. Nejprve vyjíždím na Masarykovu chatu, přivazuji anténu na traverzu trčící z louky, a spouštím ladění. Cukrák v horizontu ani Žizkov ve vertikálu se neobjevují, zato se načetl MUX1 na k. 33 - pravděpodobně Buková hora. Jde mizerně, zvuk i obraz se seká. ČT1 v analogu na k.26 jde opět v pohodě. Procházím analog a tvořím bandscan:
Poté přejíždím na Korunu (1099m, JO80FG), kam jsem se minule nedostal. Nic zajímavého ale není k zachycení, digitál si ani neškrtne. V analogu se na k. 56 objevuje přenos mše z Velehradu, ale místo loga ČT2 je vlevo nahoře trojúhelníček s číslem, typický pro polské vysílače a vpravo nahoře velká jednička. Pravděpdobně jde o TVN Walbrzych.
Poslední červencovou neděli jsem si dal budík na půl pátou, a před sedmou hodinou už stál před rozhlednou na Velké Deštné (1115m, JO80EH). Rozhledna je jednoduché dřevěnné konstrukce, lehce nahlodaná zubem času. Druhá šprycle odspodu chybí, lézt s anténou v ruce po oslizlém ne zrovna důvěryhodně vypadajícím žebříku je v mlhavém počasí o hubu.
Montuji anténu, otáčím na západ a zapínám autoscan. První proladění nic moc, téměř začínám mít obavu o funkčnost Sencorova DVBT tuneru. Ale stačí lehce dosměrovat anténu a výsledek se dostavil:
Zkouším ještě otáčet anténu na jih a jihovýchod, jestli se neobjeví ještě něco z Rakouska nebo Slovenska. Ale bez výsledku. Vzhledem k počasí - vítr, mlha a 8 stupňů - končím a balím. Je mi zima jak malému psovi a kvůli všudypřítomné srážející se vlhkosti mám obavu i o techniku. I tak je to prozatím nejvydařenější výjezd.
První dojmy z přenosného Sencora jsou vesměs příznivé. Má výborný analogový tuner, je malý a lehce přenosný. Obraz je v mezích možností sedmipalcového displeje celkem slušný, potěší i AV vstupy/výstupy a možnost prohlížení nebo přehrávání AV souborů z flash paměti přes USB. Jsou tu však i nedostatky. Předně je to nesmyslně utopený anténní konektor, do kterého většina zástrček prostě nejde strčit. Dále zlobící tlačítka na panelu přijímače, kde MENU zafunguje až po silném stisku a u ostatních se občas stane něco jiného než má. Zatímco menu pro nastavení obrazu a pro ladění v analogu je bez probémů čitelné, jasné a logické, ladění v DVBT je komplikovanější a ikony špatně čitelné, dílem protože jsou zbytečně malé,a dílem kvůli neostrosti displeje v tomto režimu. Z pohledu DXera lze vytkout také typickou vlastnost snad všech Sencorů - rušení AM pásem jak od samotné TV, tak i od spínaného zdroje síťového napáleče. Jistě jste také zaznamenali věc o které jsem se zatím nezmínil - tam kde bez prolémů šel analog, po DVBT signálu ze stejného vysílače nebylo často ani stopy. Zda je to vlivem samotné televize, vlastnostmi digitálního signálu nebo díky podmínkám šíření si netroufám hádat, snad to zjistím porovnáním s jinými DVBT TV nebo STB.
Zpět