Digitální rozhlas DAB

Digital Audio Broadcasting - digitální rozhlasové vysílání. Na západ od našich hranic už od konce 90. let běžná věc, u nás zatím téměř neznámá. Proto více než vhodná k rádiovému pokusničení.

DAB je někdy označován jako budoucnost rozhlasového vysílání. Někdy je nekriticky podporován, jindy zase zatracován. Pokusím se na něj podívat pokud možno s nadhledem, bez emocí, z pohledu běžného uživatele - posluchače.

Pokusů a poznatků o DABu přibývá a aby bylo jednoznačné, které jsou aktuální a které starší, dřívější členění podle témat jsem změnil na členění časové, kdy nahoře na stránce budou nejnovější a nejaktuálnější příspěvky a ty starší se budou propadat dolů.

Poslední aktualizace - podzim 2024

V současné době je u nás používán výhradně modernější systém označovaný DAB+. Na to pozor, rozdíl mezi původním, čtvrt století starým systémem DAB a novějším DAB+ je v zásadě podobný jako například u televize mezi DVBT a DVBT2. V podstatě se jedná o druhou generaci. Problém se může vyskytnout u individuálně dovezených přijímačů například z Německa nebo Velké Británie, kde se už delší dobu vysílá ve starším systému DAB. Takový přijímač, který neumí systém DAB+, u nás fungovat nebude.
K vysílání se používá bývalé III. televizní pásmo, kde byly podle západní CCIR normy kanály 5 - 13. Každý tento kanál je rozdělen na čtvrtiny (A,B,C,D), tvořící jeden rozhlasový multiplex. Pro příjem je tak možné použít antény pro toto televizní pásmo. Je zde jeden zásadní rozdíl - na rozdíl od většiny bývalých televizních vysílačů, používajících horizontální polarizaci, DAB+ vysílače jsou všechny v polarizaci vertikální. Antény je tak nutné přetočit tak, aby jejich prvky byly "na výšku" místo vodorovně.

Po aukci kmitočtů DAB+ na jaře 2024 se během podzimu začíná konečně "něco" dít. Pro veřejnoprávní multiplex Českého rozhlasu ne nic nemění, jeho kmitočty jsou definitivní.

V regionu východních Čech jsou tři vysílače Českého rozhlasu v systému DAB+. První na Černé Hoře v Krkonoších.
Kanál 12C, výkon 10kW ERP V, umístění vysílače na telekomunikační věži ČRa.
Druhý vysílač se stejnými parametry (10kW ERP V) je na vysílacím středisku Chrudim Krásné. Oba vysílače jsou zařazeny do české veřejnoprávní jednofrekvenční sítě - stejný multiplex na kanále 12C je vysílán ze všech vysílačů v Čechách.

Dále je v Hradci Králové od léta 2023 v provozu vykrývací vysílač na stejném kanále 12C.

Vysílané programy:

Další okruh patří soukromé společnosti Teleko, první vysílač je umístěný také na Černé hoře v Krkonoších, ale na budově horského hotelu.
Kanál 7C (původně 5D), výkon 1kW ERP V
Druhý vysílač je opět vykrývač Hradec Králové - Stěžery v jednofrekvenční síti.
Vysílané programy:

Nově vysílá na kanále 7D vysílač označený jako FIERA - podle informací o jarní aukci kmitočtů by mělo jít o společnost Touch. Vysílač je také na Černé Hoře, pro změnu na stanici lanovky. Výkon údajně 1kW ERP, signál je citelně slabší než u Teleka. Zatím jsou v multiplexu tři stanice s datovým tokem 96kbps:

Další vysílač ČRo je umístěn na Ještědu, s výkonem 1kW ERP V, samozřejmě také na kanále 12C. Okrajově je možné ve východních Čechách zachytit i druhou, moravskou veřejnoprávní síť Českého rozhlasu z vysílače Praděd. Rozdíl proti české je v obsazení regionálních studií a v použitém kanále - zde 12D.

Od jara roku 2024 je ve slušné síle (i na teleskop) zachytitelný polský veřejnoprávní multiplex na kanále 5B.

Po několik předchozích, dlouhých let se okolo digitálního rozhlasu nedělo téměř nic a v předchozích příspěvcích jsem často používal výrazy "stagnace" a "agonie". Jedinou výraznější změnou bylo spuštění definitivního "veřejnoprávního" multiplexu ČRo v roce 2020. V současné době (jaro 2024) se konečně začíná něco dít - proběhla velká aukce celoplošných a regionálních sítí. Postupná výstavba hlavních vysílačů těchto sítí se dá očekávat v průběhu následujících dvou let, další asi dva roky potom místních slabších. A co se tedy pro východočeský region chystá?

Už máme definitivní a v konečné podobě celostátní multiplex A pro Český rozhlas, vysílající plným výkonem na kanále 12C.

Nově vznikly další dvě celostátní - celoplošné sítě:
- Multiplex B vydražený Českými Radiokomunikacemi, na kanále 11D z Černé Hory a 11A z Krásného u Chrudimi
- Multiplex C vydražený RTI, na kanálech 9B a 9D

Dále byly vysoutěženy i regionální sítě:
- R.S.3 firmou Touch, na kanále 7D pro oblast HK, PA.
- R.S.6 firmou Teleko, na kanále 7C pro oblast HK a LBC. Teleko už od počátků DAB vysílání provozuje vysílače na kanále 5D z Černé hory a nově i ze Stěžer u H.K, které zůstanou v provozu asi do konce roku 2024 a mezitím dojde ke spuštění definitivních vysílačů na novém kanále 7C s větším výkonem.
- R.S.7 firmou Teleko, na kanále 10D pro oblast PA
- R.S.21 firmou Play, na kanále 10B pro oblast HK
- R.S. 22 firmou Broadcast Services, pro oblast PA

V polovině září 2020 byly spuštěny další vysílače veřejnoprávního multiplexu na kanále 12C. Zde je to především Krásné s výkonem 10kW, okrajově také Ještěd. Výsledek? Celkem zklamání. Vlastně se přesně potvrdil můj předpoklad o nedostatečném pokrytí.
Pokrytí signálem je větší a citelně lepší než ze samotné Černé hory. Postačí pro stacionarní příjem na venkovní anténu na převážné většině Rychnovska. Ale pro rozhlas je to trochu (vlastně docela dost) málo! Pro příjem v autě nebo na přenosné Lingo je to stále nedostatečné. V údolích a více zastíněných místech v okolí je stále velké množství výpadků a hluchých míst, kde DAB rozhlas prostě nehraje. Na rovinatém Hradecku a Pardubicku je to i v autě celkem bez problémů, ale tady v kopcovitém terénu se ukazuje, že náhrada klasického FM rozhlasu digitálním DAB není takto možná, nebo jen za podmínky velkého množství dodatečných vykrývacích vysílačů. Jo, páni inžinýří, bez Litičáku to prostě na DABu nepůjde, ani kdyby jste se na hlavu stavěli, ušima odstrkovali a do map pokrytí si malovali pohádky vycucané z prstu.

Pro představu, jak by mohl fungovat DAB rozhlas po masovém rozšíření vkládám seznamy zachycených vysílačů z Kohútky v Beskydech, v červnu 2020:

Co stojí za povšimnutí jsou použité datové toky. Český rozhlas se svým multiplexem jde směrem "narvi tam toho co nejvíc" za cenu nízkého datového toku spojeného s horší zvukovou kvalitou, až na pár vybraných stanic s 80kbps. Konkurenční Teleko zatím obrátilo a má datový tok 96kbps všude. Rakouský multiplex má podobně nízké datové toky jako CRo, zatímco slovenské a polské multiplexy mají vesměs nad 100kbps.

V programové nabídce došlo na začátku roku (2020) k větším změnám.
Multiplex Českého rozhlasu nabízí celkem patnáct stanic, bohužel ale z velké části s omezeným datovým tokem a tím i nižší zvukovou kvalitou. Multiplex na k. 12C tvoří jednofrekvenční síť po celých Čechách a je proto zachytitelný bez dalšího přelaďování. Na Moravě je použitý k.12D a v programové nabídce jsou moravské regionální stanice.
Multiplex soukromé společnosti Teleko naopak vsadil na vyšší datový tok a z nabídky vyřadil většinu stanic Čro, duplicitních s multiplexem CRo. Možná dojde i na rozšíření nabídky soukromých stanic?

Po delší době stagnace, možná by se spíše dalo říct agonie, konečně přišla alespoň nějaká pozitivní změna. Začátkem roku 2019 byl spuštěn veřejnoprávní DAB+ multiplex na kanálu 12C z Černé Hory definitivním výkonem 10kW. Bohužel, stále to není co by mělo, nebo alespoň mohlo být.
Samotný signál je asi největší slabinou celého projektu DAB+ rozhlasu. Vysílač je sice s velkým výkonem 10kW na Černé Hoře, tedy na strategické kótě, ale bohužel vzdálené asi 70km vzdušnou čarou. A navíc zde je poměrně členitý terén. Výsledek je bohužel obdobný jako u digitální televize - dobrý signál je pouze na kopcích a vyvýšených místech s přímým výhledem na vysílač. V údolích a zastíněných místech signál bohužel není. A to je pro digitální rozhlas podle mého mínění ještě větší problém než pro televizi. Totiž televize se sleduje vesměs doma v obýváku, takže mnohé se dá vyřešit kvalitní anténou s vhodným umístěním. Zato rozhlas se často poslouchá na přenosných přijímačích s obyčejnou prutovou anténou, nebo za jízdy na autorádiích. Aby byl takový přijímač použitelný, je nutný podstatně kvalitnější signál než u televize, zkrátka a prostě DAB+ musí hrát na 99% území na proutek. Lovení signálu je pro rádiové nadšence jako jsem já, ale u běžného posluchače nemá systém, který v obydleném území někde v údolí jen "sem tam žblebtne" nemá šanci na úspěch. Zatímco dříve s 1kW vysílačem od Teleka byla nutná dobrá venkovní anténa, nyní je s 10kW vysílačem od ČRa stav samozřejmě lepší. Ale pro běžný poslech je stále ještě nedostatečný.

Nepříjemné překvapení přišlo od ledna 2016. Tento obrázek už na displeji rádia neuvidím, z MUXu Teleka vypadlo rádio Beat, Rádio 1, a kromě toho další dvě. Tím ovšem celý projekt digitálního rozhlasu DAB ztrácí alespoň pro mne z pohledu běžného posluchače jakýkoli smysl. Pokud si to shrneme - napřed Teleco natočilo vyzařovací diagram mimo Podorlicko a citelně se zhoršil signál. Potom došlo ke snížení datového toku na minimum a slyšitelnému zhoršení zvuku. Nakonec z multiplexu vypadly ty nejzajímavější rádia. Možná že poslední dva kroky spolu souvisí, já bych za tu 48kbps "špičkovou digitální kvalitu" taky nebyl ochotný platit.
Zajímavější se tak stává veřejnoprávní žižkovský MUX. Dokonce se na Dualu podařilo poslouchat i stanice s nízkým datovým tokem.

Ano, je tam slyšet stejně "digitálně syntetický" zvuk jako z MUXu Teleka, jen je tento efekt samozřejmě ještě výraznější. Taková stanice se ovšem hodí jen pro poslech mluveného slova, o nějaké zvukové kvalitě se nemá cenu vůbec bavit. Zde je to ale víceméně v pořádku, protože hlavní stanice ČRo mají datový tok 96kbps a s nízkým datovým tokem 24kbps a 32 kbps se vysílá vlastně pokusně. Zato soukromý vysílatel snížil kvalitu zvuku v celém MUXu v podstatě na úroveň "chrchlofonu". Paradoxem je, že sám na tom vůbec nic neušetří - i kdyby v celém MUXu byla jediná stanice s tokem 24kbps, náklady na provoz vysílače a vyzářená energie jsou stále stejné. Přístup ve stylu "když hovno tak pro všechny" zvlášť v případě, kdy je kapacita multiplexu z velké části nevyužitá je pro mne dost nepochopitelný. Vůbec je zajímavé, že zatímco televizní digitalizace vede postupně k zavádění obrazu v HD a ještě vyšší kvalitě, kterou často ani běžní diváci nevyužijí, rozhlasová digitalizace zatím spíš zvukovou kvalitu zhoršila a asi testuje hranici, kam až je možné s przněním zvuku zajít.

Můj názor který jsem si na DAB udělal je asi následující:
96kbps - Výsledný zvuk je v zásadě srovnatelný s kvalitním příjmem VKV FM a neurazí ani na kvalitnější aparatuře. Je to minimální hranice pokud by měl v budoucnu nahradit klasické FM vysílání. Asi není náhoda, že tento datový tok používá jak žižkovský MUX veřejnoprávního rozhlasu, tak i konkurenční soukromý vysílatel RTI a většina zahraničních vysílačů.
48-56kbps - Výsledný zvuk je vyhovující pro nenáročný poslech na přenosných přijímačích, které mají tak jako tak omezenou kvalitu zvuku. Většina zájemců o digitální rádio je ale nyní spíš z řad technických nadšenců s vyššími nároky a ty výsledek spíš odradí.
24-32kbps - Vhodné jen pro stanice mluveného slova, pro přenos informace, bez nároku na zvukovou kvalitu.

Anténu pro DAB asi v budoucnu otočím na Prahu, vyměním starý koaxiál a budu chytat DAB z Prahy, kde půjde především o sledování téměř už dálkového příjmu daleko za hranicí předpokládaného dosahu. Pro běžný poslech jsem přešel na satelit - nejen kvalita zvuku, i nabídka programů je nyní lepší než v DABu, především díky slovenským stanicím. Například rádia Anténa Rock a Rocková republika chválím :-)

Zhruba v říjnu 2015 přišlo malé, ale nepříjemné překvapení. Společnost Teleko snížila u svých vysílačů datový tok na pouhých 48kbps. Laicky se mi to zdá celkem málo, internetové streamy používají datový tok okolo 128 - 256kbps. O satelitním digitálním vysílání ani nemluvě. Internetové streamy s malý datovým tokem mezi 32 - 56 kbps AAC bývají označovány jako streamy se sníženou kvalitou pro mobilní aplikace, kde je kladen důraz na snížení objemu přenášených dat na úkor zhoršení kvality zvuku. Subjektivní pocit z výsledku je poněkud rozpačitý. Pravda je, že ve zvuku, především v řeči, není slyšet nepříjemné zkreslení a "digitální pazvuky", které jsem kritizoval dříve. Ale celý zvuk, zvlášť při poslechu přes kvalitnější aparaturu, působí takovým těžko objektivně popsatelným, ale podivně syntetickým dojmem. U žižkovského veřejnoprávního muxu s datovým tokem 96kbps u většiny stanic tento efekt není. Objektivní porovnání je ale těžké, další kanály v tomto muxu s úmyslně sníženým tokem až na 32 a 24kbps Dual nezpracuje.
Pro poslech na obyčejném malém přenosném rádiu nebo například pro autorádio je výsledný zvuk určitě vyhovující, stejně jako pro běžný méně náročný poslech v podobě zvukové kulisy. Pro skutečně kvalitní poslech s parametry HiFi bych DAB s datovým tokem 48kbps ohodnotil jako nevyhovující. Při datovém toku 96kbps už výsledek neurazí a je možná srovnatelný s běžnou FM. V některých parametrech, jako je odstup od šumu, bude možná i lepší, v některých zase subjektivně horší, ale nic co by mě donutilo přeladit. Pokud ale chcete skutečně nekompromisně kvalitní zvuk - vykašlete se na DAB a zprovozněte starší satelitní přijímač. Pro poslech rozhlasu nepotřebujete žádnou kartu, je volný a starší satelit seženete bez nadsázky za pár korun. Kvalita zvuku u satelitního přenosu je skutečně špičková.
Krok Teleka je tak pro mne těžko pochopitelný. Samotné snížení datového toku nepřináší pro vysílatele žádnou úsporu. Dávalo by to smysl, pokud by uvolněný prostor v multiplexu zaplnily další rozhlasové stanice a tak se alespoň rozšířil výběr. Ale to se zatím neděje.

V srpnu 2015 byl z vysílače Praha - Žižkov spuštěn veřejnoprávní multiplex. Neočekával jsem, že by byl možný jeho příjem, ale při prvním proladění kanálu 12C mi naskočily dvě kostičky. Při alespoň mírně lepších podmínkách potom signál stoupne až k hranici dekódovatelnosti. Tak se z něj stává další příležitost k experimentování a sledování podmínek.

Anténa není nic zvláštního - obyčejná sedmiprvková Yagi naladěná na celé bývalé III. TV pásmo. Navíc natočená směrem na Černou horu. Jejím úkolem nebylo nic víc než zajistit dobrý příjem místního vysílače. Předpokládám, že po výměně silně unaveného koaxiálního kabelu za nový, natočení antény více západním směrem a případném doplnění předzesilovače na svorky antény by se z občasného příjmu mohl stát příjem stálý. Zatím k tomu není důvod, protože v experimentálním žižkovském muxu není nic víc než slyším z místního vysílače Teleka na Černé hoře. Pokud ale do budoucna přibudou na Žižkově další multiplexy se zajímavými stanicemi, stálo by to za trochu námahy.

Samostatnou kapitolou je i samotné DAB vysílání. Jak už jsem zmínil níže, u nás se donedávna používalo převážně "L" pásmo se šestnácti kanály okolo 1450MHz. Dnes se postupně přesouvá do už opuštěného III. TV pásma, které je méně citlivé na překážky a terénní profil. Současný DAB má ale stále charakter spíš pokusného vysílání. Proto nelze očekávat, že pokrytí signálem bude stejné jako kdysi ze 100kW televizních vysílačů. Pro východní Čechy se vysílá z Černé hory výkonem cca 1kW na kanále 5D. Většina vyzářeného výkonu byla přitom směrována jižně na Hradecko a Pardubicko, kde je většina potenciálních posluchačů a se signálem mohli být celkem spokojeni i obyvatelé z rovinatého Polabí. Od zhruba konce dubna 2014 se situace změnila a zdá se, že se s anténou na vysílači hýbalo, hlavní vyzařovací směr je natočený více na západ. Zde na Rychnovsku jsme bočně od nejsilnějšího směru a navíc podhorský terén komplikuje poslech. Signál zde byl od začátku špatný, od zmíněného konce dubna 2014 se ještě pozorovatelně zhoršil. Na kopcích je sice dobrý signál, ale v údolích, kde je většina měst, vesnic a silnic je signál špatný, přesněji spíš žádný. Alespoň pro Lingo, které používá jako anténu sluchátkový kabel. S poslechem mám problém i doma, přestože bydlím na místě spíš vyvýšeném a s volným výhledem na vysílač. Najít místo, kde Lingo hraje je často problém, se štěstím jsem našel pár míst s použitelným signálem i posun o pár desítek cm znamená totální výpadek. V níže položených místech potom signál není vůbec. Pro dobrý příjem bude nejspíš nutná venkovní anténa. Alespoň částečnou náhradou je úprava připojení sluchátek - vyrobil jsem pokusný přechodový kabel, kde sluchátka jsou vysokofrekvenčně oddělena tlumivkou na naklapávacím feritu a jako vlastní anténa slouží samostatný drát. Příjem je skutečně o poznání lepší.

Digitální rozhlasové přijímače se zatím v běžných obchodech prakticky neseženou, mají je jen specializované internetové obchody. Donedávna byla tristní i nabídka programů, která se ale začátkem roku 2014 poněkud zlepšila a digitální rozhlas tak začal být zajímavý i pro mě. Proto jsem si začátkem roku 2014 koupil asi nejlevnější DAB přijímač:

Je to kapesní přijímač s výstupem na sluchátka, určený k nošení v kapse. V příslušenství najdeme sluchátkové "špunty do uší", návod a kabel USB sloužící pro nabíjení. Jak je vidět na krabici, mimo běžného DAB pásma umí i zmíněné L-pásmo a signál kódovaný nejen ve staré normě DAB, ale i v novější DAB+. Kromě DAB umí Lingo přijímat i běžné VKV FM vysílání. Jedná se tedy o univerzální kapesní rádio.
První co mě zaujalo po vybalení je velikost. Rádio je překvapivě lehké a maličké, vejde se i do nejmenší kapsy. Bohužel, dále moje nadšení poněkud opadlo.

První, co musím výrobci zásadně vytknout je užití vestavěného akumulátoru. Rádio se nabíjí z USB konektoru přes dodávaný redukční kabel. Po nabití, které trvá až tři hodiny potom rádio vydrží hrát asi deset hodin, pokud je akumulátor v dobré kondici. To je zřejmě problém možná většiny DAB rádií, kde se místo standardních baterií, případně snadno zaměnitelných za běžně prodávané NiMh akumulátory, používají speciální akupacky. Nahlédnutím do nabídkových katalogů zjistíte, že cena takového akupacku "na míru" se běžně pohybuje v rozmezí 500 - 1000Kč. Výrobce Linga tuto praxi ovšem dovedl až do absurdní dokonalosti.
První generace Linga používala dva běžné mikrotužkové články. Osobně bych všemi deseti uvítal toto starší provedení, které je podle mého názoru daleko vhodnější na cesty - NiMh akumulátory velikosti AAA lze zakoupit v každé elektře za pár korun i s nabíječkou. Můžete si vzít sebou několik sad akumulátorů a po vybití je vyměnit, můžete je vyměnit za standardní alkalické články které koupíte prakticky všude. Dnes prodávaná druhá generace Linga má ovšem pevně vestavěný akumulátor, což hodnotím jako megaojeb zákazníka a konstruktérskou zvrácenost. Nejen že je "akumulátorová" druhá generace o 300 korun dražší než "bateriová" první, taková kombinace je i absolutně nevhodná na delší cestu - po vybití vestavěného akumulátoru končíte a bez možnosti se připojit na tři hodiny někam k USB, aby se vestavěný akumulátor znovu nabil, si už rádio nepustíte. Výrobce zřejmě předpokládá, že dnes je přístup k počítači vždy a všude. Dále, pokud by jste nechali zapnuté PC tři hodiny jen kvůli tomu, aby se nabil vestavěný akumulátorek maličkého rádijka, zkuste si spočítat energetickou bilanci - ČEZ zajásá, ekologa klepne. A hlavně - výrobce si tím zajistil, že poté co vestavěný akumulátor odejde (například akumulátoru v malé LCD TV Sencor o které píšu v sekci o digitální TV to trvalo cca rok a 15 nabití) jinak funkční rádio vyhodíte do kontejneru na drobný elektroodpad, protože během nabíjení "samozřejmě" nehraje..... Snad jedinou výhodou, které toto řešení má je menší velikost a váha.

Postupem času muselo nutně dojít k tomu, že akumulátor začal slábnout. To se projeví jednak nemožností nabití na plnou kapacitu podle ukazatele na displeji, je nutné hlídat zda se kryt rádia pod akumulátorem nehřeje a potom nabíjení ukončit. Hlavně se samozřejmě zkrátí doba poslechu. Navíc je zde nepříjemný přechodový stav, kdy rádio ještě haje, ale při stisknutí libovolného tlačítka a následném rozsvícení displeje zkolabuje a vypne. Je možné ho potom znovu zapnout a při už rozsvíceném displeji provést zamýšlenou manipulaci, ale je to prostě opruz....

A pokračujeme dále. Druhým problémem je přiložený český návod. Na ty nejzákladnější funkce jako je ladění, přepínání stanic v DAB a hlasitost přijde každý za chvilku intuitivně. Přepínání z FM na DAB je také jednoduché - krátkým stiskem tlačítka popsaného jako "mřížka". Pokud se chcete dostat do podrobnějšího menu, přijde problém.
Podle návodu je vše jednoduché - do hlavního menu se dostanete dlouhým stiskem zmíněného tlačítka "mřížka". Ovšem ve skutečnosti to tak jednoduché není. Dlouhým stiskem tlačítka se dostanete do položky "Hledání stanic". To můžete potvrdit stiskem prostředního potvrzovacího tlačítka , potom si zvolit druh ladění a proladit pásma DAB. Pokud se ale chcete dostat do zmíněného hlavního menu, musíte některým z pravých tlačítek přeskočit z "ladění" do "hlavní nabídky", potvrdit a až potom můžete listovat jeho položkami a zvolit potřebnou položku k nastavení.
Další překvapení jsem zažil po více jak roce. Předpokládal jsem, že Lingo nezobrazuje naladěný kmitočet, kanál a další podrobnosti o signálu. V návodu se o tom nic nepíše. Až když jsem v klubovém časopisu uviděl fotku Linga s kmitočtem a číslem kanálu zobrazeným na displeji, začal jsem hledat jak se k tomu dostat. Možností moc nezbývalo . Pravé horní tlačítko, označené srdíčkem, podle návodu slouží k ukládání stanic do pamětí a listování v uložených stanicích. To jsem zde zdatně nevyužil, pro patnáct stanic z jednoho multiplexu se tím nemá cenu zabývat. Ale tudy vede cesta i k zobrazení kmitočtu! Na spodním řádku displeje se standardně zobrazuje název multiplexu. Krátkými stisky tlačítka "srdíčko" poté postupně listujeme položkami /kanál a kmitočet / datový tok /chybovost signálu / přehrávání / druh stanice/. Do správy pamětí se dostaneme dlouhým stiskem "srdíčka" a poté už jimi můžeme krokovat a ukládat stanice. Pamětí je celkem deset.

Třetím problémem je i kvalita VKV FM příjmu. Přesněji - absence volby nuceného monofonního příjmu. Pokud posloucháte silnou stanici, je vše bez problémů. Při poslechu vysílače, který má kolísavý signál - a to se při poslechu za pohybu stává velmi často, rádio se při poklesu síly signálu přepne na monofonní poslech. Při návratu k silnějšímu signálu se zase vrátí ke stereofonnímu příjmu. To by nevadilo doma na gauči, ale za pohybu je neustálé přepínání mono/stereo spojené se zašuměním ve slabším stereosignálu po nějaké době otravné a možnost přepnutí na nucený trvalý monofonní příjem bych uvítal.

Lingu by se ještě dalo vytknout několik dalších drobností, mnozí uživatelé si stěžují na nedostatečnou hlasitost především u VKV FM a hrubou pětistupňovou regulaci hlasitosti. Pravdou je, že s dodávanými "špunty" je problém poslouchat třeba v autobusu nebo vlaku, kde v hluku motoru není rádio prakticky slyšet.
Na druhou stranu je u Linga dobře, nebo spíš výborně vyřešené hledání stanic. Pokud přijedete do neznámého místa, stačí zvolit položku "Kompletní ladění", proladí se celá přijímatelná pásma, uloží stanice z dostupných vysílačů a smažou neslyšitelné. To je výhodné právě u "cestovního" přijímače, protože se paměti postupně neplní nezachytitelnými vysílači.
Je také nutné objektivně uznat, že takový miniaturní přijímač, který se pohodlně vejde i do nejmenší kapsičky, který umí nejen klasický DAB ve III. pásmu, ale i L pásmo a zvládá i DAB+ a kódování MP4 je do značné míry zázrakem moderní techniky. Nehledě na to, že Lingo zároveň umí i VKV FM příjem a samotný stereofonní FM přijímač s RDS v této velikosti byl ještě před pár lety nedostižným snem. Přitom jde vlastně o jedno z nejlevnějších DABových rádií na našem trhu, v podstatě o "digitální krystalku", podle toho je třeba k němu přistupovat a lecjakou chybu odpustit. Proto nechci Lingo zcela zavrhnout a strhat, především musím uznat že kapesní přijímač je vhodný spíše do míst s lepším pokrytím signálem a ne sem, kde je příjem spíš okrajový. V budoucnu, kdy se DAB signál zlepší, bude určitě dobře sloužit.
Spokojeni budou s Lingem pravděpodobně ti posluchači, kteří bydlí ve větších městech s lepším signálem, kteří poslouchají rádio pravidelně kratší dobu např. cestou do práce a mají možnost Lingo pravidelně připojit k USB pro nabití. Také se stále více objevují USB nabíječky, powerbanky a podobné přístroje, které nabíjení podobných přístrojů k větší či menší spokojenosti řeší.

Zatím tedy musím konstatovat, že v mém bydlišti je spíš vhodný větší přijímač, s klasickou teleskopickou anténou, s možností trvalého síťového napájení. A těch je v nabídce méně, ještě méně je těch, které mají i konektor pro venkovní anténu. Bez konektoru pro venkovní anténu se ale dá znouze existovat, je možné ho dodatečně doplnit, případně nahradit vazbou na teleskop. Rozhodl jsem se zkusit jiný, více vyhovující přístroj:

Dual DAB4 je malé přenosné rádio s příjmem podle norem DAB a DAB+ ve III. pásmu. Není tedy použitelné tam, kde se ještě vysílá v "L" pásmu. To je ale jedna z mála jeho nevýhod. Především mě překvapila cena - fa Conrad ho prodává za 1390,-Kč a poštovné je v ceně rádia. Pokud jsem tedy výše napsal, že Lingo je nejlevnějším DAB rádiem na trhu, už to není pravda - pokud k ceně 1299,- za Lingo přičtete cenu za dobírku, Dual je levnější!

Pro běžné použití jsem s ním naprosto spokojený. Má klasickou teleskopickou anténu, napájení ze 6 kusů běžných tužkových monočlánků a konektor pro napájecí adaptér s trochu netypickým napětím 7,5V. Pro běžné domácí použití je tak daleko vhodnější. Obsahuje velmi rozšířený DAB modul Frontier Silicon, díky němu má i celkem dobrou citlivost. Zkrátka, musím konstatovat že tam, kde Lingo hraje jen s velkými problémy, Dual funguje k naprosté spokojenosti.

Velkou výhodou je také lepší displej a zobrazování informací. Rádio běžně zobrazuje název programu a doprovodný text. Umí samozřejmě zobrazit i naladěný kanál a jeho střední kmitočet:

Další položkou, kterou lze zobrazit, je i S-metr. Ten je v podobě plných čtverečků, kde je jeden prázdný a zobrazuje minimální úroveň signálu nutnou k příjmu. Dále lze zobrazit i podrobnosti o naladěném multiplexu. Jednotlivá zobrazení se jednoduše přepínají stiskem tlačítka "info".
Kromě zobrazení doplňkových informací umí Dual také další funkce, tou nejdůležitější je manuální ladění. Na rozdíl od Linga, které umí jen automatické ladění, Dual umožňuje také proladit pouze zvolený kanál. Tím se z něj stává velmi zajímavý přístroj pro pokusy s dálkovým příjmem.

Velmi podobným a osvědčeným přijímačem je také Technisat Digitradio 210:

Pro dobrý příjem se ale přece jen ukázalo, že bez venkovní antény se Dual neobejde. Od členů CSDXC, kteří s podobnými přijímači experimentovali jsem věděl, že doplnění konektoru pro vnější anténu by nemělo být složité. Po demontáži zadní stěny jsem viděl následující:

Samotný přijímač skutečně není nijak komplikovaný, na desce je vidět vlastně jen vlevo dole koncový zesilovač, uprostřed napájecí obvody a pod tím vším ještě deska displeje a klávesnice. Vlevo uprostřed vidíme "srdce" celého rádia - DAB modul Verona od firmy Frontier Silicon:

Velmi dobře je vidět drát, původně propojující anténní vstup modulu s teleskopem. Zem je hned vedle. Připojení stíněného kablíku k modulu je tedy bezproblémové. Na modulu Verona je vidět neosazené přídavné stínicí krytování, které má jinak stejný, údajně parametrově trochu lepší modul Venice, montovaný do dražších DAB přijímačů. Co ještě šlo udělat bylo osazení linkového výstupu pro připojení audiosoustavy. Připojit ho bez problémů lze na přívody klasického potenciometru regulace hlasitosti, přístupného po odklopení horní desky vlevo:

Do zadní stěny jsem zamontoval IEC konektor pro připojení vnější antény, umístění je poněkud kompromisní, ale nezbývá než se vyhnout součástkám uvnitř a oblinám na zadní stěně. Možná by to šlo vymyslet lépe. Původní teleskopickou anténu jsem připojil krátkou propojkou. Vedle je ještě zásuvka Jack 3,5 pro linkový výstup:

A je vlastně hotovo, zbývá už jen vše složit a sešroubovat zpět:

Na konkrétní zkušenosti s domácím příjmem přes vnější anténu, stejně jako s příjmem dálkovým bude čas až za lepšího jarního počasí. Zatím v zimě po střeše ani po kopcích nepolezu :-)

Nyní je to obor, který stojí za trochu pokusničení. Situace je zde totiž podobná té, kterou mnozí pamatují před nějakými pětadvaceti lety v FM CCIR pásmu - pár našich vysílačů, jinak prázdno, a ze "západu" poměrně dostatek silných vysílačů. Bohužel, bývalé III. TV pásmo není co do šíření to samé jako VKV a zatímco rakouské a německé vysílače na CCIR byly slyšitelné (a některé dodnes jsou) na velké části našeho území, vysílače DAB jsou záležitostí spíš západní poloviny Čech a jižní Moravy. Zde ve východních Čechách je signál německých stanic jen na vrcholcích nejvyšších hor, za běžných podmínek se s ním počítat nedá.

• 5C - BR Deutschland Sasko
• 5D - Teleko DAB Černá Hora
• 10A - Teleko DAB Milešovka
• 10D - CRA DAB+ Praha Strahov
• 11A - Teleko DAB Praha Strahov

To bylo začátkem léta 2014, kdy jsem procházel jižní konec hřebenu Orlických hor. Zkoušel jsem ještě další místa, ale ani na Komářím vrchu, ani u Kunštátské kaple už německý multiplex nešel.
Později mě kolega z CSDXC upozornil, že u Masarykovy chaty zachytil polský multiplex. Koncem srpna jsem zkusil příjem také a na kanále 10A skutečně byl v celkem pěkné kvalitě.

V této souvislosti jsem ale narazil na jeden problém, týkající se Dualu. Zatímco Lingo při zvolení "kompletního ladění" uloží všechny dostupné stanice a zároveň smaže nedostupné, Dual i při "automatickém ladění" stále jen přidává další a další stanice, z nichž je ale většina nedostupná. Smazat nějakým jednoduchým postupem asi nejdou a pokud se jich nahromadí větší množství, rádio začne být nestabilní a začne se zasekávat - přestane reagovat na povely klávesnice a musí se vypnout a znovu zapnout. Problém lze vyřešit pouze "Factory resetem" po kterém se rádio kompletně vymaže. Je to ovšem postup doporučovaný i v návodu po změně poslechového místa..... To znamená, že po každém "lovu" vzdálených stanic někde na kopci je nutné Dual vymazat přes "Factory reset" a doma znovu naladit. Naštěstí to ale není příliš složité.