Drátový dipól

Nejjednodušší anténa (nejen) pro CB pásmo, snadno a levně vyrobitelná i pro naprostého laika. Při dodržení rozměrů, zapojení a základní konstrukce bude vždy fungovat.

Půlvlnný dipól proto, že jeho celková délka je polovinou vlnové délky kmitočtů CB pásma. Délku vlny vypočítáme jednoduše podle vzorce 300/kmitočet (MHz). Pro použití v klasickém 40kanálovém rozsahu zadáme kmitočet 27,2 MHz, při použití v 80 kanálech 27 MHz. Délka vlny je tedy 300/ 27,2= 11,03 nebo 300/ 27= 11,11m. Z toho půlvlna, tedy /2 je potom 5,515 nebo 5,555m. Do toho vstupuje ještě tzv. zkracovací činitel - rychlost elektromagnetického vlnění ve vodiči je vždy o trochu menší než ve volném prostoru, tím víc čím je vodič tlustší. U drátového dipólu se délka krátí asi o 4%. V praxi je potom celková délka půlvlnného dipólu 527 cm pro klasických 40 kanálů, pro rozšíření na 80 kanálů asi 3 cm přidáme. Do této celkové délky se započítávají obě ramena dipólu i vzdálenost mezi svorkami ve středu antény. Stejně tak se do celkové délky započítávají i smyčky na konci vodičů dipólu k uchycení závesných lanek nebo izolátorů - měří se tedy celková délka od konce jednoho vodiče ke konci druhého, bez ohledu na jeho tvar, zalomení nebo zatočení. Tolik teorie a teď praxe.

Co budeme potřebovat?
-Především potřebnou délku 50 ohmového koaxiálniho kabelu, většinou RG58.
-Dále konektor ke stanici, podle provedení PL pro mobilku nebo BNC (u některých starších TNC) pro ručku.
-Tři metry silnější bílé dvojlinky CYH (alespoň 0,75 mm2), jejím roztržením získáme dvakrát tři metry lanka. Nebo šest metrů elektroinstalačního lanka CYA. Z něj potom odměříme a odstřihneme potřebnou délku na ramena dipólu.
-Izolační destičku na zpevnění středu dipólu.
-Šňůrky z izolačního materiálu na zavěšení antény.
-Jeden odrušovací "nacvakávací" ferit.
Z vodičů nejdříve odstřihneme potřebnou délku. Příklad - žádaná délka dipólu je 527 cm. Délka ramena dipólu je tedy 263,5 cm. Svorky ve středu jsou vzdálené 3 cm, polovinu této vzdálenosti je potřeba odečíst, ale protože těch 1,5 cm zase potřebujeme na stočení očka, stačí tedy ohlídat celkovou délku dipólu a přebytek případně symetricky (!) odštípnout. Vše potom smontujeme podle následujícího nákresu.

Závěsné šňůrky jsou potřeba skutečně z izolačního materiálu. Některé šňůry na prádlo obsahují kovový drát. Vodivý materiál závěsu může ovlivnit vyzařování. Nic nebrání použít keramické nebo plastové anténní izolátory. Smontovaný dipól potom zavěsíme svisle, pokud možno do volného prostoru co nejdál od všeho kovového. Svod by měl jít co nejvíce vodorovně, tedy kolmo k samotnému dipólu. Na začátek kabelu nasadíme odrušovací feritové jádro, není na škodu použít větší typ kterým je možné protáhnout kabel vícekrát. Feritové jádro není nezbytně nutné a anténa zpravidla pracuje i bez něj. Řeší ale problém, vzniklý spojením symetrického dipólu s nesymetrickým koaxiálním kabelem. Zamezí se nežádoucímu vyzařování pláště koaxiálního kabelu a většinou se i mírně zlepší přezpůsobení. Konec koaxiálního kabelu ve středu dipólu je vhodné vždy chránit např napuštěním Resistinem nebo zalitím lepidlem Chemoprén proti vnikání vody a vlhkosti do kabelu. Pro trvalejší použití venku je vhodné chránit střed navíc vhodnou vodotěsnou krabičkou.

Rozměry ramen měříme s přesností na centimetry, stačí si přepočítat délku vlny a odpovídající délku dipólu pro kanály 1, 40 a 41, a uvědomit si o kolik se liší. Přesto dipól zpravidla více či méně dobře pracuje bez dalšího dolaďování, každá anténa má určitý rozsah kmitočtů, který zvládne i když přesně neodpovídají teoretickým rozměrům. Dipól má pro začátečníky jednu velkou výhodu - pokud dodrží základní zásady konstrukce, jediná "neznámá" kterou musí nastavit je právě délka dipólu. Pokud chceme hotový dipól zkontrolovat a případně přesně naladit, postupujeme následujícím způsobem:

Nejdříve umístíme anténu do prostoru, kde ji chceme nejčastěji používat. Ideální je volný prostor, kde nejsou okolo vodivé předměty, dipól visí svisle, jeho spodní část je cca 5m nad zemí (závěsná výška je tedy přes 10m) a přívodní kabel vede co nejvíc vodorovně v délce alespoň 3m. V přírodě je to nejčastěji pod vzrostlým stromem. Blízkost země a dalších předmětů ovlivní vlastnosti antény a její naladění, v běžných podmínkách ale ne natolik, aby nefungovala.
Dále potřebujeme měřič PSV /SWR. V základním provedení má měřicí přístroj a dva přepínače. První mívá označené polohy PWR a SWR, jím se volí zda chceme měřit výstupní výkon nebo přizpůsobení. Druhý přepínač má také dvě polohy, označené 10W/FWD a 100W/REF. Jeho význam si vysvětlíme dále. Potom najdeme na předním panelu knoflík označený CAL. Vzadu jsou konektory, označené RTX a ANT.
Nejdříve odpojíme antenní přívod od stanice a kabel zapojíme do konektoru ANT měřiče. Konektor TRX spojíme se stanicí krátkým propojovacím kabelem. Přepínač měření přepneme do polohy PWR. Druhý přepínač nastavíme na 10W. Krátce zaklíčujeme a ručička měřiče by měla ukázat hodnotu kolem 4W - vykývnout mírně za polovinu stupnice. Malá odchylka nevadí, zajímá nás poruchový stav - ručička na doraz nebo téměř nulová výchylka. Potom máme v zapojení hrubou chybu - něco zkratovaného, přerušeného, atd. Tu je nutné odstranit.
Potom přepneme přepínač funkce do polohy SWR. Druhý ponecháme ve stejné poloze, nyní platí označení FWD. Opět zaklíčujeme, a knoflíkem CAL nastavíme plnou výchylku ručičky. Druhý přepínač nyní přepneme do polohy REF a změříme úroveň odraženého výkonu - výchylka ručičky by měla být co nejmenší, v každém případě pod SWR3, mimo červenou část stupnice.
Měření opakujeme na kanálech 1, 40 a případně u 80kanálové stanice na kanálech 41 a 40. Pokud je přizpůsobení lepší na kanále 1 (41) než 40, anténa je moc dlouhá a o několik cm obě ramena zkrátíme. Opačně, pokud je na kanále 40 přizpůsobení lepší než na kanále 1 (41), anténa je moc krátká a ramena dipólu je nutné prodloužit. Pokud máme možnost měřit přizpůsobení, je lepší postavit anténu o několik cm delší a přesnou délku doladit při měření.
Přizpůsobení výrazně pod SWR 1,5 se s touto anténou nejspíš nepodaří dosáhnout, pokud ani na okrajích pásma nepřesáhne 2, je vše v pořádku a dále není nutno s anténou nic dělat. SWR přes 3, zpravidla označené červeně, je špatné, citelně zhoršuje účinnost antény a může ohrozit koncový stupeň radiostanice.

Na závěr několik obrázků. Na prvním a druhém je závěsný dipól spuštěný z ochozu rozhledny. Samotný dipól byl oddálený od ochozu dřevěnou tyčkou a natažený poněkud šikmo, aby byl od rozhledny co nejdál. Funkci to ale v podstatě nevadí.