Tabulka kmitočtů a kanálů různých pásem

• NFM - úzkopásmová frekvenční modulace
• AM - amplitudová modulace
• SSB - telefonie s jedním postranním pásmem a potlačenou nosnou vlnou.
  LSB - dolní, USB - horní postraní pásmo
• simplexní provoz - přímá komunikace mezi dvěma stanicemi
• digi - digitální druhy provozu obecně (přenos dat, dálnopis, faksimile, atd.
• paket radio - datová síť na CB nebo amatérských pásmech
• RTTY - radiodálnopis
• SSTV - pomalá televize (přenos statických obrázků)
• ATV - amatérská televize
• EME - Earth-Moon-Earth, spojení odrazem od Měsíce

Jsou to kmitočtová pásma, kde je umožněno vysílat a komunikovat každému kdo si pořídí příslušnou radiostanici - až na výjimky nebo omezení stanovené v daném VO nebo jinými předpisy.

Prvním velmi známým pásmem je CB:

Vztahuje se na ně nyní platné Všeobecné oprávnění VO-R/7/11.2016/12. Vychází z nového celoevropského doporučení CEPT. Proti předchozímu VO zavádí několik novinek, tou nejdůležitější je opětovné povolení modulace AM a SSB na kanálech 1 - 40. Jsou povoleny směrové antény s vertikální polarizací, používání horizontálně polarizovaných směrových antém je zakázáno. Stejně je zakázáno používání přídavných zesilovačů, utajovačů řeči a tzv. převaděčů známých z amatérských pásem. Kanál č. 9 je vyhrazen pro nouzovou komunikaci a žádná jiná na něm nesmí probíhat, ostatní využití kanálů mají jen formu doporučení a nejsou závazné.

Kromě stanic vyhovujících aktuálně platnému Všeobecnému oprávnění a uvedené tabulce se můžeme setkat se staršími typy radiostanic. Předpisy pro občanské radiostanice procházely od šedesátých let minulého století po současnost postupným vývojem a pozůstatky starších norem můžeme vysledovat i v dnešních předpisech.
Předchozí Všeobecné oprávnění platné do poloviny roku 2012 už povolovalo 80 kanálů podle výše uvedené tabulky, ale pouze s modulací NFM. Tomu odpovídá většina dodnes prodávaných stanic a nedávno povolené modulace AM a SSB jsem zatím ještě u nás neslyšel. Stanice vyrobené podle těchto předpisů lze provozovat nejen u nás, ale i v Německu, kde platila shodná norma.
Starší tzv. "Generální povolení" z poloviny devadesátých let znalo pouze 40 kanálů s modulací NFM, s dočasným povolením modulace AM na kanálech 4-15. V první polovině devadesátých let se ještě CB stanice povolovaly individuálně, také se 40 kanály NFM a 12 kanály AM. Z této doby se lze setkat se dvěma druhy stanic. První mají pouze 40 kanálů NFM a většinou mají na nálepce se schválením kód "CEPT". Takové stanice jsou nejlepší pro cesty do zahraničí, protože je lze používat prakticky ve všech evropských a mnoha mimoevropských zemích, které k normě "CEPT" dříve přistoupily. Další stanice, převážně prodávané v Německu, mají také možnost AM modulace na kanálech 4 - 15 s výkonem sníženým na 1W.
Tyto AM kanály, stejně jako nestejnoměrný rastr kmitočtů mezi kanály 1 až 23 jsou pozůstatky starých předpisů ze šedesátých a sedmdesátých let. Nejstarší CB radiostanice totiž ještě nepouživaly kmitočtovou syntézu, místo toho byly řízeny krystaly, zpravidla dvěma pro každý kanál - "přijímací" a "vysílací". První CB norma tak umožňovala vysílat na dnešních kanálech 4 - 15. Plně osazená CB stanice tak měla 22 krystalů, což ji notně prodražilo. Rozšíření kmitočtové syntézy umožnilo přidat na 23 a později 40 kanálů.
Co je důležité - všechny výše zmíněné stanice plní základní technické požadavky současné normy a lze je tak dnes používat.

Dále se můžeme setkat se stanicemi tzv. "rozšířenými". To znamená, že jsou v nich naprogramovaná další pásma. Klasické pásmo s kanály 1 až 40 se potom označuje zpravidla jako "C", pásmo přibližně odpovídající kanálům 41 až 80 jako pásmo "B".

Při rozšíření na 120 kanálů umí taková stanice zpravidla pásma B,C,D. Při rozšíření na 200 kanálů pásma A,B,C,D,E, což odpovídá následující tabulce. Při 240 kanálech potom přibyde ještě pásmo F, které už v tabulce není.

Co je důležité vědět?

Mimo pásma "B" je provoz v těchto rozšířených pásmech ilegální a může být postižen!

Jak je zřejmé, čtyřicetikanálové pásmo obsahuje vynechané kanály a navíc kanály 23, 24 a 25 mají prohozené kmitočty. Ostatní pásma tyto anomálie kopírují, tedy celé čtyřicetikanálové pásmo je posunuto kmitočtově dolů nebo nahoru, aby navazovalo na předchozí. Pásmo B sice přibližně odpovídá kanálům 41 až 80, ale tyto kanály anomálie z kanálů 1 až 40 nekopírují! To znamená, že kanálu 41 odpovídá až kanál B5 a kanály B1 až B4 jsou tabu. Na druhou stranu díky vynechaným kanálům se s "rozšířenou" stanicí nedostaneme na kanály 44,49,54,59 a kanály 63,64 a 65 jsou přehozené, odpovídají kanálům B24, B25 a B23.
Pásmem D si uživatel zpravidla nijak nepomůže, při zlepšeném šíření je plné silných signálů ze zahraničí, navíc s SSB modulací. Pásmo E od kanálu E12 výše spadá do amatérského pásma 28 MHz, kde CB provoz nemá opravdu co dělat a takový uživatel se může snadno dočkat stížnosti na ČTU. To samé platí o pásmu F. Rovněž pásmo A je přiděleno jiným uživatelům.
Určitý smysl proto má pouze rozšíření na 120 kanálů, aby i starší stanice s uvedenou výhradou obsáhla kanály 41 až 80. Další rozšíření je většinou nesmyslné, kromě rizika postihu ještě přináší problémy technického rázu - obvody stanice nejsou zpravidla na tak široké přeladění konstruované, klesá výkon i citlivost přijímače, další problémy můžou být i s vyladěním antény, která tak velké přeladění nezvládne. Mnohé stanice například také po rozšíření scanují přes všechny pásma a tím se scanování výrazně zpomalí.

Známé "péemerky" jsou dalším druhem stanic, spadajících pod Všeobecné oprávnění. Název pochází ze zkratky "PMR" - Personal Mobile Radio. Stanice mají výstupní výkon max. 0,5W a povinně pevnou, neodnímatelnou anténu. Podle staršího všeobecného oprávnění VO-R/3/07.2007-13 používají kmitočtový rozsah 446,0 až 446,1MHz, ve kterém je 8 kanálů s roztečí 12,5 kHz. Kmitočty kanálů jsou posunuty tak, aby jejich středy byly vždy 6,25 kHz od začátku a konce pásma podle této tabulky:

I digitální provoz je povolen v celém rozsahu 446,0 - 446,2MHz. Kanálová rastr je buď 12,5kHz, kdy je stejný s analogovými stanicemi, nebo 6,25kHz, kdy je první kanál 446,003125MHz a další přidané kanály jsou vloženy jako "půlkanály". Prozatím je to však možnost spíš teoretická, drtivá většina PMR stanic jsou stále jednoduché levné osmikanálové stanice s NFM a jak se projeví digitální stanice se uvidí až po jejich větším rozšíření.

U lépe vybavených stanic PMR, dnes se dá říci že téměř u všech mimo těch nejlevnějších, se výrobci zmiňují o tzv. "subkanálech". Bývá jich většinou 38. U uživatele to může vzbudit dojem, že se jedná o nezávislé "podkanály". To ale není pravda - všechny PMR stanice mají jen výše zmíněných 8 nebo 16 kanálů! Těmi subkanály je ve skutečnosti míněná tzv. selektivní volba typu CTCSS. Je to systém zjednodušeně převzatý z profesionálních radiostanic. K vysílanému signálu se přidá trvalý tón o kmitočtu, který nevadí v reprodukci. Při poslechu je potom většinou v signálu slyšet jako slabé vrčení nebo bručení, s kmitočtem který je závislý na nastaveném subkanálu. Na něj reaguje dekodér v druhé stanici - pokud je zachycen signál obsahující správný tón, stanice se otevře. Pokud ne, stanice je zticha, i když je jinak signál dostatečně silný. Přesto že se tedy o "subkanálu" vlastně nedá mluvit a technicky je to výraz nesprávný, pro zjednodušení ho budu dál používat. A co to v praxi znamená?
Stanice nemá subkanály, nebo je má vypnuté:

• - slyší libovolnou stanici vysílající na daném kanále, bez ohledu jestli ta má zapnuté subkanály nebo ne.
• - dovolá se jen na stanici která také nemá subkanály nebo je má vypnuté.

• - slyší pouze stanici se zapnutým stejným subkanálem
• - protistanice s jiným subkanálem ji neslyší
• - protistanice s vypnutými subkanály ji slyší, ale nedovolá se

V následující tabulce jsou vypsány jednotlivé kmitočty selektivní volby CTCSS, používané u PMR stanic:

Problém se "subkanály" může vzniknout při použití radioamatérských stanic na PMR pásmu, protože část CTCSS subtónů u radioamatérských a profesionálních stanic je odlišná od PMR stanic. Navíc se u nich neznačí jako číslo "subkanálu", ale přímo kmitočet subtónu.

U některých PMR stanic existuje i možnost "rozšíření" podobně jako u CB. Většinou se ale jedná o pásmo LPD (Low Power Device), kde je 69 kanálů v rozsahu 433,075 až 434,775 MHz s výkonem 10 mW. Někdy dokonce prodejci neznalí problematiky prodávají místo PMR přímo LPD stanice. Toto pásmo u nás není povoleno! Některé LPD kanály se přímo kryjí s direktními kmitočty amatérského pásma. Radioamatéří tak můžou takovou stanici legálně používat, ostatní ne.

Další úskalí je v používání radioamatérských stanic v PMR pásmu. Pro uživatele je to často nejjednodušší cesta, jak se dostat k "šestnáctikanálové" stanici. Tím ale vznikají dva problémy. Prvním je neplnění platného VO v požadavku na výstupní výkon maximálně 0,5W a pevně namontovanou, neodnímatelnou anténu. Radioamatérské stanice mají anténní konektor a výkon často až do 5W. Pokud má ale uživatel rozum a použije snížený výkon v řádu okolo 1W, nic hrozného se nejspíš nestane. Druhým problémem je použití nějlevnějších čínských stanic, např. typu Baofeng. Ty jsou v některých státech dokonce zakázány kvůli nečistému výstupnímu signálu s obsahem nežádoucích, parazitních kmitočtů. Uživatel tak může způsobit rušení jiných radiokomunikačních služeb. Další problém může být se stanicemi původně vyrobenými pro jiné regiony než je Evropa, naprogramovanými na jiné kmitočty.

Jsou další, trochu méně známou možností k vysílání bez nutné vlastní licence. Někdy se také označují jako "sdílené kmitočty". Jejich vznik se datuje od roku 1994. Princip je ve volném použití vybraných kmitočtů z profesionálních pásem. Podle aktuálně platného Všeobecného oprávnění VO-R/16/05.2020-6 si může kdokoliv koupit profesionální radiostanici s předepsanými parametry, prodejcem nechat naprogramovat tyto společné kmitočty a legálně používat. Podmínkou je že to musí být pouze ruční stanice s prutovou nebo pendrekovou anténou a s výkonem 1W nebo 5W podle toho co je povoleno pro příslušný kmitočet. Vozidlové a stacionární stanice nebo antény jsou zakázány. Podobně jako u CB a PMR ale i zde musí uživatelé počítat s tím že je může slyšet kdekdo a že se můžou s jinými uživateli vzájemně rušit.
Praxe je trochu jiná, těžko říct zda šlo o kouzlo nechtěného nebo o záměr. Mezi lidmi je velké množství vyřazených profesionálních radiostanic a společné kmitočty se staly vítanou možností, jak je používat bez rizika postihu. I tak je to vlastně nelegální, protože jde zpravidla o stanice upravené podomácku. V každém případě ale došlo k tomu, že vlastníci těchto radiostanic se přesunuli na sdílené kmitočty a "nelezou do zelí" jiným profesionálním službám. Všichni jsou tak vlastně spokojeni a je to lepší než kdyby "sdílenky" neexistovaly. Společné kmitočty jsou v následující tabulce:

V tabulce jsou jen kmitočty určené pro běžný fonický provoz, existuje ještě několik dalších kmitočtů vyhrazených pro přenos dat. Podrobnosti si případný zájemce jistě vyhledá na stránkách ČTÚ, stejně jako další Všeobecná oprávnění - namátkou pro obecní rozhlasy BMIS, bezdrátové telefony CT0, WiFi modemy, rádiové řízení modelů, apod.

V minulosti existovaly až do roku 2006 povolené sdílené kmitočty i v pásmu 45MHz, lidově nazývaném "šestimetr". Šlo o kmitočty 45,050 MHz, 45,075 MHz, 45,100 MHz, 45,125 MHz, 45,150 MHz, 45,175 MHz. Využívali je často nejen majitelé radiostanic řady VXW a PR, byly vhodné i pro vojenské RF10. Tyto kmitočty už jsou dnes zrušeny a jejich použití je nelegální!

Zde je možné vysílat pouze s radioamatérským povolením - licencí. Poslouchat je samozřejmě možné bez omezení. Asi nejznámějšími i mezi laiky jsou pásma 145 MHz ("dvoumetr") a 435MHz ("sedmdesátka").

Pásmo 145 MHz

Používá kmitočty v rozsahu 144 až 146 MHz. Základní rozdělení pásma je v následující tabulce:

Pásmo 435 MHz

Používá kmitočty v rozsahu 430 až 440 MHz. Část pásma je sdílená s jinými službami, především v úseku 433 - 435MHz s různými dálkovými ovladači a podobnými zařízeními o malém výkonu a dosahu. Základní rozdělení pásma je v následující tabulce: