Zpět

Digitální rozhlas DAB

Digital Audio Broadcasting - digitální rozhlasové vysílání. Na západ od našich hranic už od konce 90. let běžná věc, u nás zatím téměř neznámá. Proto více než vhodná k rádiovému pokusničení.

Pokusů a poznatků o DABu přibývá a aby bylo jednoznačné, které jsou aktuální a které starší, dřívější členění podle témat jsem změnil na členění časové, kdy nahoře na stránce budou nejnovější a nejaktuálnější příspěvky a ty starší se budou propadat dolů.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Další nepříjemné překvapení přišlo od ledna 2016. Tento obrázek už na displeji rádia neuvidím, z MUXu Teleka vypadlo rádio Beat, Rádio 1, a kromě toho další dvě. Tím ovšem celý projekt digitálního rozhlasu DAB ztrácí alespoň pro mne z pohledu běžného posluchače jakýkoli smysl. Pokud si to shrneme - napřed Teleco natočilo vyzařovací diagram mimo Podorlicko a citelně se zhoršil signál. Potom došlo ke snížení datového toku na minimum a slyšitelnému zhoršení zvuku. Nakonec z multiplexu vypadly ty nejzajímavější rádia. Možná že poslední dva kroky spolu souvisí, já bych za tu 48kbps "špičkovou digitální kvalitu" taky nebyl ochotný platit.
Zajímavější se tak stává veřejnoprávní žižkovský MUX. Dokonce se na Dualu podařilo poslouchat i stanice s nízkým datovým tokem.

Ano, je tam slyšet stejně "digitálně syntetický" zvuk jako z MUXu Teleka, jen je tento efekt samozřejmě ještě výraznější. Taková stanice se ovšem hodí jen pro poslech mluveného slova, o nějaké zvukové kvalitě se nemá cenu vůbec bavit. Zde je to ale víceméně v pořádku, protože hlavní stanice ČRo mají datový tok 96kbps a s nízkým datovým tokem 24kbps a 32 kbps se vysílá vlastně pokusně. Zato soukromý vysílatel snížil kvalitu zvuku v celém MUXu v podstatě na úroveň "chrchlofonu". Paradoxem je, že sám na tom vůbec nic neušetří - i kdyby v celém MUXu byla jediná stanice s tokem 24kbps, náklady na provoz vysílače a vyzářená energie jsou stále stejné. Přístup ve stylu "když hovno tak pro všechny" zvlášť v případě, kdy je kapacita multiplexu z velké části nevyužitá je pro mne dost nepochopitelný. Vůbec je zajímavé, že zatímco televizní digitalizace vede postupně k zavádění obrazu v HD a ještě vyšší kvalitě, kterou často ani běžní diváci nevyužijí, rozhlasová digitalizace zatím spíš zvukovou kvalitu zhoršila a asi testuje hranici, kam až je možné s przněním zvuku zajít.

Můj názor který jsem si na DAB udělal je asi následující:
96kbps - Výsledný zvuk je v zásadě srovnatelný s kvalitním příjmem VKV FM a neurazí ani na kvalitnější aparatuře. Je to minimální hranice pokud by měl v budoucnu nahradit klasické FM vysílání. Asi není náhoda, že tento datový tok používá jak žižkovský MUX veřejnoprávního rozhlasu, tak i konkurenční soukromý vysílatel RTI a většina zahraničních vysílačů.
48-56kbps - Výsledný zvuk je vyhovující pro nenáročný poslech na přenosných přijímačích, které mají tak jako tak omezenou kvalitu zvuku. Většina zájemců o digitální rádio je ale nyní spíš z řad technických nadšenců s vyššími nároky a ty výsledek spíš odradí.
24-32kbps - Vhodné jen pro stanice mluveného slova, pro přenos informace, bez nároku na zvukovou kvalitu.

Anténu pro DAB asi v budoucnu otočím na Prahu, vyměním starý koaxiál a budu chytat DAB z Prahy, kde půjde především o sledování téměř už dálkového příjmu daleko za hranicí předpokládaného dosahu. Pro běžný poslech jsem přešel na satelit - nejen kvalita zvuku, i nabídka programů je nyní lepší než v DABu, především díky slovenským stanicím. Například rádia Anténa Rock a Rocková republika chválím :-)

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Zhruba v říjnu 2015 přišlo malé, ale nepříjemné překvapení. Společnost Teleko snížila u svých vysílačů datový tok na pouhých 48kbps. Laicky se mi to zdá celkem málo, internetové streamy používají datový tok okolo 128 - 256kbps. O satelitním digitálním vysílání ani nemluvě. Internetové streamy s malý datovým tokem mezi 32 - 56 kbps AAC bývají označovány jako streamy se sníženou kvalitou pro mobilní aplikace, kde je kladen důraz na snížení objemu přenášených dat na úkor zhoršení kvality zvuku. Subjektivní pocit z výsledku je poněkud rozpačitý. Pravda je, že ve zvuku, především v řeči, není slyšet nepříjemné zkreslení a "digitální pazvuky", které jsem kritizoval dříve. Ale celý zvuk, zvlášť při poslechu přes kvalitnější aparaturu, působí takovým těžko objektivně popsatelným, ale podivně syntetickým dojmem. U žižkovského veřejnoprávního muxu s datovým tokem 96kbps u většiny stanic tento efekt není. Objektivní porovnání je ale těžké, další kanály v tomto muxu s úmyslně sníženým tokem až na 32 a 24kbps Dual nezpracuje.
Pro poslech na obyčejném malém přenosném rádiu nebo například pro autorádio je výsledný zvuk určitě vyhovující, stejně jako pro běžný méně náročný poslech v podobě zvukové kulisy. Pro skutečně kvalitní poslech s parametry HiFi bych DAB s datovým tokem 48kbps ohodnotil jako nevyhovující. Při datovém toku 96kbps už výsledek neurazí a je možná srovnatelný s běžnou FM. V některých parametrech, jako je odstup od šumu, bude možná i lepší, v některých zase subjektivně horší, ale nic co by mě donutilo přeladit. Pokud ale chcete skutečně nekompromisně kvalitní zvuk - vykašlete se na DAB a zprovozněte starší satelitní přijímač. Pro poslech rozhlasu nepotřebujete žádnou kartu, je volný a starší satelit seženete bez nadsázky za pár korun. Kvalita zvuku u satelitního přenosu je skutečně špičková.
Krok Teleka je tak pro mne těžko pochopitelný. Samotné snížení datového toku nepřináší pro vysílatele žádnou úsporu. Dávalo by to smysl, pokud by uvolněný prostor v multiplexu zaplnily další rozhlasové stanice a tak se alespoň rozšířil výběr. Ale to se zatím neděje.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

MUX 12C ze Žižkova

V srpnu 2015 byl z vysílače Praha - Žižkov spuštěn veřejnoprávní multiplex. Neočekával jsem, že by byl možný jeho příjem, ale při prvním proladění kanálu 12C mi naskočily dvě kostičky. Při alespoň mírně lepších podmínkách potom signál stoupne až k hranici dekódovatelnosti. Tak se z něj stává další příležitost k experimentování a sledování podmínek.

Anténa není nic zvláštního - obyčejná sedmiprvková Yagi naladěná na celé bývalé III. TV pásmo. Navíc natočená směrem na Černou horu. Jejím úkolem nebylo nic víc než zajistit dobrý příjem místního vysílače. Předpokládám, že po výměně silně unaveného koaxiálního kabelu za nový, natočení antény více západním směrem a případném doplnění předzesilovače na svorky antény by se z občasného příjmu mohl stát příjem stálý. Zatím k tomu není důvod, protože v experimentálním žižkovském muxu není nic víc než slyším z místního vysílače Teleka na Černé hoře. Pokud ale do budoucna přibudou na Žižkově další multiplexy se zajímavými stanicemi, stálo by to za trochu námahy.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Digitální vysílání

Samostatnou kapitolou je i samotné DAB vysílání. Jak už jsem zmínil níže, u nás se donedávna používalo převážně "L" pásmo se šestnácti kanály okolo 1450MHz. Dnes se postupně přesouvá do už opuštěného III. TV pásma, které je méně citlivé na překážky a terénní profil. Současný DAB má ale stále charakter spíš pokusného vysílání. Proto nelze očekávat, že pokrytí signálem bude stejné jako kdysi ze 100kW televizních vysílačů. Pro východní Čechy se vysílá z Černé hory výkonem cca 1kW na kanále 5D. Většina vyzářeného výkonu byla přitom směrována jižně na Hradecko a Pardubicko, kde je většina potenciálních posluchačů a se signálem mohli být celkem spokojeni i obyvatelé z rovinatého Polabí. Od zhruba konce dubna 2014 se situace změnila a zdá se, že se s anténou na vysílači hýbalo, hlavní vyzařovací směr je natočený více na západ. Zde na Rychnovsku jsme bočně od nejsilnějšího směru a navíc podhorský terén komplikuje poslech. Signál zde byl od začátku špatný, od zmíněného konce dubna 2014 se ještě pozorovatelně zhoršil. Na kopcích je sice dobrý signál, ale v údolích, kde je většina měst, vesnic a silnic je signál špatný, přesněji spíš žádný. Alespoň pro Lingo, které používá jako anténu sluchátkový kabel. S poslechem mám problém i doma, přestože bydlím na místě spíš vyvýšeném a s volným výhledem na vysílač. Najít místo, kde Lingo hraje je často problém, se štěstím jsem našel pár míst s použitelným signálem i posun o pár desítek cm znamená totální výpadek. V níže položených místech potom signál není vůbec. Pro dobrý příjem bude nejspíš nutná venkovní anténa. Alespoň částečnou náhradou je úprava připojení sluchátek - vyrobil jsem pokusný přechodový kabel, kde sluchátka jsou vysokofrekvenčně oddělena tlumivkou na naklapávacím feritu a jako vlastní anténa slouží samostatný drát. Příjem je skutečně o poznání lepší.

Za zmínku stojí i zvuková kvalita digitálního vysílání. Její hodnocení je ale poměrně ošidné. Propagační články slibují kvalitu srovnatelnou s CD. To je ovšem blbost jako vrata. CD nahrávka je sice digitální, ale nekomprimovaná, zatímco DAB používá podobné technologie jako internetový přenos - ztrátovou komprimaci signálu ve formátu MPEG4. A stejně jako se nikdo neodváží tvrdit, že jeho empétrojka hraje stejně jako CD, nedá se to tvrdit ani o DABu. Další věcí je, že většina (nejen) DAB vysílačů bere dnes signál z internetového streamu, v lepším případě z digitálního satelitního vysílání. A je třeba si vždy položit otázku, z jakého streamu, s jakým datovým tokem a jak se v signálu projeví několikanásobné překódování. Zvukové nedostatky tak nemusí vůbec souviset s vlastním DAB vysíláním.
Čistě subjektivně - zdá se mi, že DAB signál je o trošku horší než kvalitní FM signál. Velmi záleží i na použitém datovém toku. V začátcích DABu používalo Teleko datový tok kolem 56kbps, suverénně nejhorší zvuk mělo Rádio 1, kde byly především v řeči jasně slyšitelné "digitální pazvuky" - skřeky, šumy a hvizdy. A to v úrovni, která byla rušivá i při nenáročném poslechu. Proti tomu ČRo Jazz, které mělo datový tok vyšší, také hrálo podstatně lépe. Naštěstí se to později zlepšilo a stav byl srovnatelný s ostatními stanicemi. U multiplexu Teleka došlo k omezení počtu stanic a navýšení datového toku na 72 kbps, což se do kvality zvuku také pozitivně promítlo, i když například německé stanice běžně používají datový tok 96kbps. V říjnu 2015 byl ale opět datový tok u Teleka snížen na 48kbps a i přes údajné použití jakýchsi pokročilých kódovacích metod je sice výsledek lepší než kdysi u zmíněného Rádia 1, přesto podle mého názoru vyhovující jen pro méně náročný poslech. Proti tomu - nově spuštěný žižkovský veřejnoprávní multiplex používá u většiny stanic 96kbps.
Také je důležité, s čím se signál porovnává. Pokud tedy jde o kvalitní VKV FM signál s dostatečnou silou, přijímaný na skutečně kvalitní přijímač s dobrou a správně směrovanou vnější anténu, z vysílače který používá kvalitní zdroj signálu a slušně nastavený optimod, potom má podle mého mínění FM signál (mimochodem - technologie stará dnes více jak šedesát let) skutečně navrch. Je ale otázkou, kdy jsou tyto podmínky dodrženy. V případě, kdy je (především stereofonní) FM signál zhoršený odrazy nebo je slabý, objeví se v něm zkreslení a šum, potom má DAB lepší zvuk, alespoň pokud se jedná o vyšší datové toky. V hraničních podmínkách potom dochází na průpovídku známou mezi odborníky: Jaký je rozdíl mezi analogem a digitálem? Analog šumí, digitál kostičkuje.
V neposlední řadě jsou určité rozdíly i mezi jednotlivými přijímači - zdá se mi, že Lingo má horší zvuk a zmíněné digitální pazvuky se u něj objevují v daleko výraznější míře než za stejných podmínek (stejné poslechové místo a stejná sluchátka) u Dualu. Zda se jedná o vlastnost daného typu nebo nějaký kusový problém nedokážu v domácích podmínkách posoudit.
Případné zájemce o digitální DAB rádio je třeba upozornit na jednu možnou záludnost - u nás se vysílá výhradně ve standardu DAB+! Přijímače prodávané pro ČR seriozními prodejci s tím samozřejmě problém nemají. Ale například v Británii, kde je DAB daleko starší záležitostí se dodnes běžně vysílá ve starším "obyčejném" DAB formátu. Přijímač který nezvládá normu DAB+ je ovšem v ČR nepoužitelný, o tom ale bohužel někteří "černí" prodejci nemají ani tušení.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Několik základních informací:
Vysílá se ve dvou pásmech. V "mikrovlnném" L-pásmu okolo 1450MHz, kde se vysílalo především do doby než byla vypnuta analogová televize, a v bývalém televizním III. pásmu, kde byly kanály podle normy CCIR rozděleny na čtvrtiny a v každém je možné vysílat jeden multiplex. U nás se ještě často vysílá v L-pásmu, ale postupně se přechází do bývalého III. TV pásma, stejně jako se stalo už dříve v západní Evropě. Podrobnosti o vysílačích a vysílaných programech je možné zjistit například na stránkách firem Omko: zde a Pure radio:zde nebo na stránkách firmy Teleko, která provozuje většinu vysílačů.

Digitální rozhlasové přijímače se zatím v běžných obchodech prakticky neseženou, mají je jen specializované internetové obchody. Donedávna byla tristní i nabídka programů, která se ale začátkem roku 2014 poněkud zlepšila a digitální rozhlas tak začal být zajímavý i pro mě. Proto jsem si začátkem roku 2014 koupil asi nejlevnější DAB přijímač:

Lingo

Je to kapesní přijímač s výstupem na sluchátka, určený k nošení v kapse. V příslušenství najdeme sluchátkové "špunty do uší", návod a kabel USB sloužící pro nabíjení. Jak je vidět na krabici, mimo běžného DAB pásma umí i zmíněné L-pásmo a signál kódovaný nejen ve staré normě DAB, ale i v novější DAB+. Kromě DAB umí Lingo přijímat i běžné VKV FM vysílání. Jedná se tedy o univerzální kapesní rádio.
První co mě zaujalo po vybalení je velikost. Rádio je překvapivě lehké a maličké, vejde se i do nejmenší kapsy. Bohužel, dále moje nadšení poněkud opadlo.

První, co musím výrobci zásadně vytknout je užití vestavěného akumulátoru. Rádio se nabíjí z USB konektoru přes dodávaný redukční kabel. Po nabití, které trvá až tři hodiny potom rádio vydrží hrát asi deset hodin. To je zřejmě problém možná většiny DAB rádií, kde se místo standardních baterií, případně snadno zaměnitelných za běžně prodávané NiMh akumulátory, používají speciální akupacky. Nahlédnutím do nabídkových katalogů zjistíte, že cena takového akupacku "na míru" se běžně pohybuje v rozmezí 500 - 1000Kč. Výrobce Linga tuto praxi ovšem dovedl až do absurdní dokonalosti.
První generace Linga používala dva běžné mikrotužkové články. Osobně bych všemi deseti uvítal toto starší provedení, které je podle mého názoru daleko vhodnější na cesty - NiMh akumulátory velikosti AAA lze zakoupit v každé elektře za pár korun i s nabíječkou. Můžete si vzít sebou několik sad akumulátorů a po vybití je vyměnit, můžete je vyměnit za standardní alkalické články které koupíte prakticky všude. Dnes prodávaná druhá generace Linga má ovšem pevně vestavěný akumulátor, což hodnotím jako megaojeb zákazníka a konstruktérskou zvrácenost. Nejen že je "akumulátorová" druhá generace o 300 korun dražší než "bateriová" první, taková kombinace je i absolutně nevhodná na delší cestu - po vybití vestavěného akumulátoru končíte a bez možnosti se připojit na tři hodiny někam k USB, aby se vestavěný akumulátor znovu nabil, si už rádio nepustíte. Výrobce zřejmě předpokládá, že dnes je přístup k počítači vždy a všude. Dále, pokud by jste nechali zapnuté PC tři hodiny jen kvůli tomu, aby se nabil vestavěný akumulátorek maličkého rádijka, zkuste si spočítat energetickou bilanci - ČEZ zajásá, ekologa klepne. A hlavně - výrobce si tím zajistil, že poté co vestavěný akumulátor odejde (například akumulátoru v malé LCD TV Sencor o které píšu v sekci o digitální TV to trvalo cca rok a 15 nabití) jinak funkční rádio vyhodíte do kontejneru na drobný elektroodpad, protože během nabíjení "samozřejmě" nehraje..... Zatím jsem tedy vyrobil improvizovaný USB nabíjecí kabel s měničem z 12 na 5V a nezbývá než doufat, že použitý akumulátor je přece jen z těch kvalitnějších - zatím se zdá že ano. Snad jedinou výhodou, které toto řešení má je menší velikost a váha.

A pokračujeme dále. Druhým problémem je přiložený český návod. Na ty nejzákladnější funkce jako je ladění, přepínání stanic v DAB a hlasitost přijde každý za chvilku intuitivně. Přepínání z FM na DAB je také jednoduché - krátkým stiskem tlačítka popsaného jako "mřížka". Pokud se chcete dostat do podrobnějšího menu, přijde problém.
Podle návodu je vše jednoduché - do hlavního menu se dostanete dlouhým stiskem zmíněného tlačítka "mřížka". Ovšem ve skutečnosti to tak jednoduché není. Dlouhým stiskem tlačítka se dostanete do položky "Hledání stanic". To můžete potvrdit stiskem prostředního potvrzovacího tlačítka , potom si zvolit druh ladění a proladit pásma DAB. Pokud se ale chcete dostat do zmíněného hlavního menu, musíte některým z pravých tlačítek přeskočit z "ladění" do "hlavní nabídky", potvrdit a až potom můžete listovat jeho položkami a zvolit potřebnou položku k nastavení.
Další překvapení jsem zažil po více jak roce. Předpokládal jsem, že Lingo nezobrazuje naladěný kmitočet, kanál a další podrobnosti o signálu. V návodu se o tom nic nepíše. Až když jsem v klubovém časopisu uviděl fotku Linga s kmitočtem a číslem kanálu zobrazeným na displeji, začal jsem hledat jak se k tomu dostat. Možností moc nezbývalo . Pravé horní tlačítko, označené srdíčkem, podle návodu slouží k ukládání stanic do pamětí a listování v uložených stanicích. To jsem zde zdatně nevyužil, pro patnáct stanic z jednoho multiplexu se tím nemá cenu zabývat. Ale tudy vede cesta i k zobrazení kmitočtu! Na spodním řádku displeje se standardně zobrazuje název multiplexu. Krátkými stisky tlačítka "srdíčko" poté postupně listujeme položkami /kanál a kmitočet / datový tok /chybovost signálu / přehrávání / druh stanice/. Do správy pamětí se dostaneme dlouhým stiskem "srdíčka" a poté už jimi můžeme krokovat a ukládat stanice. Pamětí je celkem deset.

Třetím problémem je i kvalita VKV FM příjmu. Přesněji - absence volby nuceného monofonního příjmu. Pokud posloucháte silnou stanici, je vše bez problémů. Při poslechu vysílače, který má kolísavý signál - a to se při poslechu za pohybu stává velmi často, rádio se při poklesu síly signálu přepne na monofonní poslech. Při návratu k silnějšímu signálu se zase vrátí ke stereofonnímu příjmu. To by nevadilo doma na gauči, ale za pohybu je neustálé přepínání mono/stereo spojené se zašuměním ve slabším stereosignálu po nějaké době otravné a možnost přepnutí na nucený trvalý monofonní příjem bych uvítal.

Lingu by se ještě dalo vytknout několik dalších drobností, mnozí uživatelé si stěžují na nedostatečnou hlasitost především u VKV FM a hrubou pětistupňovou regulaci hlasitosti. Pravdou je, že s dodávanými "špunty" je problém poslouchat třeba v autobusu nebo vlaku, kde v hluku motoru není rádio prakticky slyšet.
Na druhou stranu je u Linga dobře vyřešené hledání stanic. Pokud přijedete do neznámého místa, stačí zvolit položku "Kompletní ladění", proladí se celá přijímatelná pásma, uloží stanice z dostupných vysílačů a smažou neslyšitelné. To je výhodné právě u "cestovního" přijímače, protože se paměti postupně neplní nezachytitelnými vysílači.
Je také nutné objektivně uznat, že takový miniaturní přijímač, který se pohodlně vejde i do nejmenší kapsičky, který umí nejen klasický DAB ve III. pásmu, ale i L pásmo a zvládá i DAB+ a kódování MP4 je do značné míry zázrakem moderní techniky. Nehledě na to, že Lingo zároveň umí i VKV FM příjem a samotný stereofonní FM přijímač s RDS v této velikosti byl ještě před pár lety nedostižným snem. Přitom jde vlastně o jedno z nejlevnějších DABových rádií na našem trhu, v podstatě o "digitální krystalku", podle toho je třeba k němu přistupovat a lecjakou chybu odpustit. Proto nechci Lingo zcela zavrhnout a strhat, především musím uznat že kapesní přijímač je vhodný spíše do míst s lepším pokrytím signálem a ne sem, kde je příjem spíš okrajový. V budoucnu, kdy se DAB signál zlepší, bude určitě dobře sloužit.
Spokojeni budou s Lingem pravděpodobně ti posluchači, kteří bydlí ve větších městech s lepším signálem, kteří poslouchají rádio pravidelně kratší dobu např. cestou do práce a mají možnost Lingo pravidelně připojit k USB pro nabití. Také se stále více objevují USB nabíječky, powerbanky a podobné přístroje, které nabíjení podobných přístrojů k větší či menší spokojenosti řeší.

Zatím tedy musím konstatovat, že v mém bydlišti je spíš vhodný větší přijímač, s klasickou teleskopickou anténou, s možností trvalého síťového napájení. A těch je v nabídce méně, ještě méně je těch, které mají i konektor pro venkovní anténu. Bez konektoru pro venkovní anténu se ale dá znouze existovat, je možné ho dodatečně doplnit, případně nahradit vazbou na teleskop. Rozhodl jsem se zkusit jiný, více vyhovující přístroj:

Dual DAB4

Dual DAB4 je malé přenosné rádio s příjmem podle norem DAB a DAB+ ve III. pásmu. Není tedy použitelné tam, kde se ještě vysílá v "L" pásmu. To je ale jedna z mála jeho nevýhod. Především mě překvapila cena - fa Conrad ho prodává za 1390,-Kč a poštovné je v ceně rádia. Pokud jsem tedy výše napsal, že Lingo je nejlevnějším DAB rádiem na trhu, už to není pravda - pokud k ceně 1299,- za Lingo přičtete cenu za dobírku, Dual je levnější!

Pro běžné použití jsem s ním naprosto spokojený. Má klasickou teleskopickou anténu, napájení ze 6 kusů běžných tužkových monočlánků a konektor pro napájecí adaptér s trochu netypickým napětím 7,5V. Pro běžné domácí použití je tak daleko vhodnější. Obsahuje velmi rozšířený DAB modul Frontier Silicon, díky němu má i celkem dobrou citlivost. Zkrátka, musím konstatovat že tam, kde Lingo hraje jen s velkými problémy, Dual funguje k naprosté spokojenosti.

Velkou výhodou je také lepší displej a zobrazování informací. Rádio běžně zobrazuje název programu a doprovodný text. Umí samozřejmě zobrazit i naladěný kanál a jeho střední kmitočet:

Další položkou, kterou lze zobrazit, je i S-metr. Ten je v podobě plných čtverečků, kde je jeden prázdný a zobrazuje minimální úroveň signálu nutnou k příjmu. Dále lze zobrazit i podrobnosti o naladěném multiplexu. Jednotlivá zobrazení se jednoduše přepínají stiskem tlačítka "info".
Kromě zobrazení doplňkových informací umí Dual také další funkce, tou nejdůležitější je manuální ladění. Na rozdíl od Linga, které umí jen automatické ladění, Dual umožňuje také proladit pouze zvolený kanál. Tím se z něj stává velmi zajímavý přístroj pro pokusy s dálkovým příjmem.

Velmi podobným a osvědčeným přijímačem je také Technisat Digitradio 210:

Pro dobrý příjem se ale přece jen ukázalo, že bez venkovní antény se Dual neobejde. Od členů CSDXC, kteří s podobnými přijímači experimentovali jsem věděl, že doplnění konektoru pro vnější anténu by nemělo být složité. Po demontáži zadní stěny jsem viděl následující:

Samotný přijímač skutečně není nijak komplikovaný, na desce je vidět vlastně jen vlevo dole koncový zesilovač, uprostřed napájecí obvody a pod tím vším ještě deska displeje a klávesnice. Vlevo uprostřed vidíme "srdce" celého rádia - DAB modul Verona od firmy Frontier Silicon:

Velmi dobře je vidět drát, původně propojující anténní vstup modulu s teleskopem. Zem je hned vedle. Připojení stíněného kablíku k modulu je tedy bezproblémové. Na modulu Verona je vidět neosazené přídavné stínicí krytování, které má jinak stejný, údajně parametrově trochu lepší modul Venice, montovaný do dražších DAB přijímačů. Co ještě šlo udělat bylo osazení linkového výstupu pro připojení audiosoustavy. Připojit ho bez problémů lze na přívody klasického potenciometru regulace hlasitosti, přístupného po odklopení horní desky vlevo:

Do zadní stěny jsem zamontoval IEC konektor pro připojení vnější antény, umístění je poněkud kompromisní, ale nezbývá než se vyhnout součástkám uvnitř a oblinám na zadní stěně. Možná by to šlo vymyslet lépe. Původní teleskopickou anténu jsem připojil krátkou propojkou. Vedle je ještě zásuvka Jack 3,5 pro linkový výstup:

A je vlastně hotovo, zbývá už jen vše složit a sešroubovat zpět:

Na konkrétní zkušenosti s domácím příjmem přes vnější anténu, stejně jako s příjmem dálkovým bude čas až za lepšího jarního počasí. Zatím v zimě po střeše ani po kopcích nepolezu :-)

Dálkový příjem DAB rozhlasu

Nyní je to obor, který stojí za trochu pokusničení. Situace je zde totiž podobná té, kterou mnozí pamatují před nějakými pětadvaceti lety v FM CCIR pásmu - pár našich vysílačů, jinak prázdno, a ze "západu" poměrně dostatek silných vysílačů. Bohužel, bývalé III. TV pásmo není co do šíření to samé jako VKV a zatímco rakouské a německé vysílače na CCIR byly slyšitelné (a některé dodnes jsou) na velké části našeho území, vysílače DAB jsou záležitostí spíš západní poloviny Čech a jižní Moravy. Zde ve východních Čechách je signál německých stanic jen na vrcholcích nejvyšších hor, za běžných podmínek se s ním počítat nedá.

Konkrétně - (nejen) německý multiplex ze Saska se mi s Dualem a teleskopickou anténou podařilo zachytit pouze na rozhledně na Anenském vrchu:

To bylo začátkem léta 2014, kdy jsem procházel jižní konec hřebenu Orlických hor. Zkoušel jsem ještě další místa, ale ani na Komářím vrchu, ani u Kunštátské kaple už německý multiplex nešel.
Později mě kolega z CSDXC upozornil, že u Masarykovy chaty zachytil polský multiplex. Koncem srpna jsem zkusil příjem také a na kanále 10A skutečně byl v celkem pěkné kvalitě.

V této souvislosti jsem ale narazil na jeden problém, týkající se Dualu. Zatímco Lingo při zvolení "kompletního ladění" uloží všechny dostupné stanice a zároveň smaže nedostupné, Dual i při "automatickém ladění" stále jen přidává další a další stanice, z nichž je ale většina nedostupná. Smazat nějakým jednoduchým postupem asi nejdou a pokud se jich nahromadí větší množství, rádio začne být nestabilní a začne se zasekávat - přestane reagovat na povely klávesnice a musí se vypnout a znovu zapnout. Problém lze vyřešit pouze "Factory resetem" po kterém se rádio kompletně vymaže. Je to ovšem postup doporučovaný i v návodu po změně poslechového místa..... To znamená, že po každém "lovu" vzdálených stanic někde na kopci je nutné Dual vymazat přes "Factory reset" a doma znovu naladit. Naštěstí to ale není příliš složité.

Zpět